Bulharsko prošlo podle Peksy od 90. let celou řadou obrovských změn. „Po klidném ukončení komunistické vlády se bývalý sovětský satelit vydal pomalu na Západ. Spolu s dalšími sedmi státy v roce 2004 vstoupil do Severoatlantické aliance a o tři roky později spolu s Rumunskem také do Evropské unie,“ uvádí s tím, že se však země dlouho nedokázala odloučit od své vazby na Rusko. Ještě loni mělo vnímat pozitivně i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina na sedmdesát procent bulharské populace.

„Rusko mělo vždy na fungování Bulharska nemalý vliv, který se snažilo v nejproruštějším členském státě EU udržovat všemožnými způsoby. Uplatňovalo jej přitom především skrze místní oligarchy a mafii, sympatizující či zkorumpované politiky nebo jednoduše přes dodávky plynu a ropy, na kterých je Bulharsko silně závislé,“ zmínil dále Peksa a rozebírá i situaci po vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy se stále k pozitivnímu pohledu na Vladimira Putina přiznává třetina občanů Bulharska.