Před 50 lety, na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, se konaly občanské protesty, při nichž lidé vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna 1969. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění pod vedením Alexandra Dubčeka pendrekový zákon.

„Zákon nepodepsal pouze Dubček, ale i prezident Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík, přičemž před rokem všichni tři patřili k předním reformistům. Lidé volali jména všech tří a vyjadřovali jim podporu, čímž demonstrace paradoxně v pravém slova smyslu nebyly protirežimní ve smyslu protikomunistické, ale zaměřené pouze proti Husákovu křídlu, respektive Husákovu režimu," uvedl Bárta. Gustav Husák byl od roku 1969 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ, v letech 1975 až 1989 byl prezidentem Československa.

„V Praze byl (Dubček) podroben Husákovu ústnímu nátlaku, protože jako předseda Federálního shromáždění měl zákonné opatření podepsat. Podepsal, prý pouze kvůli své funkci, podle svých vzpomínek toho potom celý život litoval,“ poznamenal Bárta. „Na druhou stranu v té době již musel vědět, že jeho politika reforem neuspěla a snažil se držet stále v politice. Nehlasoval ani proti, ani neměl námitky. Pro jeho chování podle mne není omluvy,“ dodal.