Pochvala Donalda Trumpa směrem k Petru Macinkovi po debatě s Hillary Clintonovou vzbudila emoce. Nejde však o Trumpa, ale o to, že nějaký český (či československý) ministr po dlouhé době vystoupil sebevědomě a s vlastním názorem. A uspěl s tím až v Bílém domě. Od dob Václava Havla v takové míře asi poprvé. Před tím Petra Macinku pochválila nejsledovanější americká TV Fox News a stovky amerických, latinskoamerických ale i třeba australských, indonéských či indických webů a vlivných blogerů.
Americký prezident Donald Trump tentokrát nepřekvapil výkřikem, provokací ani urážkou, ale jasnou věcnou pochvalou. A to je možná důležitější, než se na první pohled zdá.
Veřejné zastání českého ministra zahraničí Petra Macinky prvním americkým mužem za jeho vystoupení na Mnichovská bezpečnostní konferenci není jen epizodou z říše sociálních sítí. Je to vyslaný jasný signál, jak by řekl nejmenovaný expremiér z Brna, posunu v tom, jak Česká republika působí navenek. Působí po dlouhé době zase sebevědomě.
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Macinka se v debatě s Hillary Clintonovou neuchýlil k obvyklé diplomatické šedi, kde se hodně mluví a málo říká.
Naopak – vstoupil do hodnotového sporu ostře a naplno. Ať už šlo o otázky genderu, ideologizace politiky nebo obecně o to, kde končí zdravý rozum a začíná aktivistický jazyk, Petr Macinka se nebál jasně formulovat nesouhlas. Bez křiku, bez urážek, ale také bez falešné servility. To je kombinace, která se v české zahraniční politice dlouhodobě příliš nenosila.
Trumpova pochvala na síti Truth Social je jasný vzkaz. Česko, bereme tě zase vážně. Citovaná pochvala z Bílého domu je znakem toho, že někdo z Česka konečně vystoupil z role „hodného submisivního žáčka“, který horlivě přikyvuje každému západnímu konsenzu, aniž by si dovolil říct „Brusel“.
Ať už má kdo na Donalda Trumpa jakýkoli názor, nelze popřít, že jeho veřejná reakce dává Macinkovu vystoupení mezinárodní viditelnost, jaké se českým ministrům obvykle nedostává.
No schválně, koho z minulé vlády výslovně veřejně pochválil prezident USA či alespoň viceprezident. Vůbec nikoho. A to máme nyní na mysli nejen dnešního prezidenta (resp. viceprezidenta), ale i ty předchozí z Demokratické strany.
Mgr. Petr Macinka
Zajímavé je i perfidní rozhořčení části domácí opoziční scény. Jako by platilo, že český politik smí být v zahraničí slyšet jen tehdy, když opakuje „správné“ věty. Jakmile projeví názor, který se odchyluje od progresivního manuálu, je označen (všemi těmi Rakušany, Nerudovými, Honzejky či Hřiby) za problém.
Přitom právě schopnost vést otevřený i ostrý spor je základním předpokladem respektu. Ne podlézání, ale argumenty – toho si dnešní globální svět cení.
Závěrem
Macinkovo vystoupení tak není důležité kvůli Trumpovi ani Clintonové, ale kvůli nám. Čechům, Moravákům, Slezanům, Romům a příslušníkům dalších národnostních menšin žijících v naší republice.
Ukazuje, že Česko může a musí v mezinárodních debatách vystupovat sebevědomě, s vlastním názorem a bez komplexu malého státu. A pokud to někdo v Bílém domě – současném či budoucím – dokáže ocenit, není to ostuda.
Fotogalerie: - Macinka a Turek jednali s Tarabou
Je to důkaz, že jsme byli konečně slyšet.
Jak by řekl můj (bohužel již dávno nežijící) dědeček – Petře Macinko, jsi vážně řízek!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s vyřčenou pochvalou Petra Macinky?
