Jan Berwid-Buquoy prezidenta Zemana skurečně nešetří. Ve svých blozích už například vyjádřil názor, že jej může volit pouze neandrtálec, prezidentovi diagnostikoval stihomam a narcismus, vymyslel pro něj přezdívku „notorický lihOvar“ a v jednom okamžiku jej přirovnal k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi. Jednou o něm dokonce napsal: „Hlava státu není pouze alkoholikem, mystifikátorem (cituje výroky, které buďto nikdo nikdy neřekl nebo je omylem připisuje jiným autorům), ale i pedofilním ‚Honimírem‘, kterému, prý v době jeho nepřítomnosti, ‚někdo‘ nainstaloval do počítače dětskou pornografii...“

Proti tomuto kandidátovi hrůzy podle něj stáli slušní a perspektivní kandidáti, kteří by si prezidenta, jenž za pět let předvedl ze sebe to nejhorší, měli namazat na chleba. Jenže to dopadlo přesně naopak. „Miloš Zeman napáchal tolik ostudy, že by se musel stydět vyjít na ulici a přece všechny suverénně porazil,“ žasne zámecký pán, organizovaný v KDU-ČSL.

Ten se nejprve snažil radit Michalu Horáčkovi, protože si myslel, že právě on má největší šanci porazit Zemana ve druhém kole. Důvodem bylo to, že se svým profilem trochu podobal Andreji Babišovi, který okouzlil voliče ve sněmovních volbách tři měsíce předtím.

I názorově jsou podle něj Horáček a Babiš velmi podobní a Horáčkovy vize se příliš neliší od legendární Babišovy knihy „O čem sním, když náhodou spím“. Zkusil jej tedy oslovit, nabídl se mu do poradenského týmu a nabídl mu, že mu na svém zámku uspořádá seminář a že jeho vize zařadí do své knihy Zformovaná společnost. „Nejdříve se mi zdálo, jako by byl kandidát na úřad prezidenta, Michal Horáček, mým návrhem doslova okouzlen. Tvářil se opravdu šťastně,“ píše Berwid-Buquoy.