Podle politologa a bývalého diplomata Petra Druláka se po parlamentních volbách v Česku režimově nic nezměnilo. Přestože po vládě Petra Fialy nastoupil kabinet Andreje Babiše a část voličů do něj vkládala podobné naděje jako Slováci po volbách v roce 2023, Drulák říká, že on sám žádný zásadní obrat neočekával. „Já jsem nějaké velké očekávání neměl. Už před volbami jsem říkal, že samozřejmě Babiš bude méně škodit, že Babiš bude menší zlo, ale že neočekávám nějaké zásadní obraty. A myslím si, že se to do písmene potvrzuje,“ uvedl v rozhovoru.

Připustil, že Babišova vláda zrušila některé represivní a propagandistické útvary zřízené za předchozího kabinetu. Zásadní změnu kurzu ale nevidí. Tvrdí, že kabinet není připraven dostávat se do sporů s Bruselem a v řadě klíčových témat podle něj pokračuje v dosavadním směru. „Takové to zásadní směřování zahraniční politiky i vnitřní politiky se nemění. To není vláda, která by byla připravena na nějaké střety s Bruselem. Dokonce bych řekl, že ještě méně než ta vláda slovenská.“

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jako příklad zmínil pokračující podporu výstavby větrných elektráren nebo přístup k válce na Ukrajině. V případě české muniční iniciativy podle něj vláda pouze přestala projekt financovat ze státních peněz, ale jeho pokračování z prostředků jiných států či soukromých firem nebrání.

Atmosféra se změnila, sporné paragrafy ale zůstávají

Anketa

Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?

Ano

2%

Ne

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 5132 lidí

Po nástupu Babišovy vlády podle Druláka polevil tlak proti lidem s odlišnými názory. Za problém ale označuje to, že kabinet zatím nesáhl na represivní paragrafy v trestním zákoníku, včetně ustanovení o spolupráci s cizí mocí, které přijala ještě Fialova vláda. „Problém toho paragrafu je, že je naprosto gumový. Pokud by nějaký státní zástupce skutečně chtěl ten paragraf brát vážně, tak by musel pozavírat podstatnou část českých politických představitelů,“ zdůraznil.

Připomněl, že původně tento paragraf mířil především na Rusko či Čínu, formulace o spolupráci s cizí mocí „v neprospěch České republiky“ je ale podle něj natolik široká, že může být zneužitelná.

Jako jednu z věcí, kterou Drulák Babišově vládě přičítá k dobru, zmínil oslabování vlivu progresivistických a neoliberálních kruhů na Úřadu vlády. Zároveň ale upozornil, že jejich společenský vliv podle něj neslábne, spíše se mohou dál mobilizovat: „Je potřeba říct ke cti Babišovi, že trochu čistí Úřad vlády, že tam rozpustil ty útvary a ty úředníky-aktivisty se snaží rozeslat po dalších ministerstvech. Ve vládním aparátu jejich pozice nepochybně slábnou, ale vůbec bych si netroufl říct, že slábnou společensky,“ řekl politolog.

Fico je odvážnější než Babiš

Drulák následně ocenil slovenského premiéra Roberta Fica, že se v otázkách suverenity dokáže vůči Bruselu vymezovat razantněji než Andrej Babiš. I slovenského premiéra ale označuje za pragmatika, který musí vyvažovat různé zájmy, a proto podle něj část voličů nemusí být s naplňováním slibů spokojená. „Já jsem vždy Roberta Fica považoval za o něco odvážnějšího politika než Andreje Babiše. Fico je podle mě trochu více orientovaný národním suverenistickým směrem než Andrej Babiš. Samozřejmě chápu, že řada slovenských voličů může být z těch poměrů zklamaná, protože čekala něco jiného,“ uvedl předseda spolku Svatopluk.

Sám si to vysvětluje tím, že Robert Fico ani Andrej Babiš nemají tak silnou politickou podporu, aby mohli prosazovat výrazné změny bez ohledu na odpor opozice, médií nebo nevládních organizací: „Fico už to jednou zažil, takovou obrovskou mobilizaci, po níž vlastně dokonce odešel z funkce. Z tohohle hlediska ví, jak je těžké manévrovat. No a Babiš ten jenom manévruje,“ řekl bývalý diplomat.

Ústavní soud jako vítěz sporu

Kromě jiného Petr Drulák komentoval také předběžné opatření Ústavního soudu, které se týkalo zahraničněpolitického sporu mezi prezidentem a vládou, a sice cesty české delegace na summit NATO v Ankaře. Podle něj šlo o pokus liberálních a probruselských sil oslabit zahraniční politiku Babišovy vlády, přestože kabinet podle něj dosavadní české směřování zásadně nezpochybňoval. „Je to určitá porážka vlády. Je to na jedné straně trapnost pro prezidenta a na druhé straně porážka vlády. Jediný, kdo z toho vychází dobře jako vítěz, je Ústavní soud, protože se ukazuje, že to je jediný svrchovaný orgán v české politice.“

Za absurdní označil Drulák to, že tak silné postavení má podle něj nevolená instituce, před jejímž rozhodováním se musí ostatní demokratické orgány doslova třást.

„Ústavní soudy nejsou něco, co nutně potřebujeme k demokracii. Před dvacátým stoletím žádné ústavní soudy nebyly a docela dobře to fungovalo,“ uvedl, že silné postavení ústavních soudů nepovažuje za samozřejmou nutnost demokratického systému.

Vývoj války zvyšuje riziko eskalace

Dále se vyjádřil také k výroku Volodymyra Zelenského, podle něhož má Ukrajina rozhodovat o tom, kdo bude Evropskou unii zastupovat na případných mírových jednáních s Ruskem. Podle Druláka jde o další z tvrdých výroků ukrajinského prezidenta, který ale reálné rozhodování podle něj nebude mít v rukou Kyjev. „Zelenskyj je proslulý různými siláckými výroky. Ten výrok můžeme považovat za nehorázný, zrovna tak jako desítky jiných Zelenského výroků.“

Pokud se podle Druláka Evropa k účasti na jednáních skutečně odhodlá, bude si svého zástupce vybírat sama. „Zdá se, že zatím je celkem konsenzus, že by to neměla být ani Ursula von der Leyenová, ani Kallasová. Myslím si, že na tom se nějak shodnou, ale pak přemýšlejí, kdo tedy,“ poznamenal.

Co se týká samotného vývoje konfliktu na Ukrajině, na začátku roku Drulák předpokládal, že by válka mohla během letoška skončit. Nyní je ale opatrnější. Upozorňuje na pokračující boje, útoky ukrajinských dronů na ruskou infrastrukturu i rostoucí riziko další eskalace konfliktu. „Ukrajincům se v posledních týdnech podařilo citelně Rusko zasáhnout. Pro ruské veřejné mínění to ale neznamená, že by mělo přistoupit na ukrajinské požadavky. Právě naopak. Myslím si, že i Putin se dostává pod určitý tlak, aby jednal rozhodněji na Ukrajině.“

Vzápětí uvedl, že přes úspěchy ukrajinských dronových útoků se situace na frontě na Donbasu dlouhodobě vyvíjí ve prospěch Ruska. „Po začátku roku už jsem soudil, že by v letošním roce ten ukrajinský konflikt mohl skončit z toho důvodu, že skutečně Ukrajině dochází všechno, především lidé. Na Donbasu se Ukrajině nedaří a Rusové se pomalu blíží k naplnění svých teritoriálních cílů,“ uvedl.

A varoval, že pokračující podpora Ukrajiny ze strany západních států může zvýšit riziko širšího konfliktu. „Je tu nebezpečí eskalace, kdy státy jako Velká Británie nebo Německo nepokrytě říkají, jak se připravují na válku s Ruskem. Jak si to Rusko vyhodnotí a jestli se nakonec rozhodne pro nějaký úder na státy NATO, bohužel se to nedá vyloučit. Po těch posledních měsících jsou tyto scénáře pravděpodobnější než na začátku roku,“ míní Petr Drulák.

„Válka může být mnohem agresivnější, než je, a Rusové mohou skutečně začít útočit i na cíle mimo území Ukrajiny v okamžiku, kdy je tam nějaká infrastruktura, která je využívána k útokům na Rusko,“ doplnil.

Evropa se jednou může víc obávat Kyjeva než Moskvy

Předseda spolku Svatopluk očekává, že vztahy mezi Evropou a Ruskem se časem znovu obnoví. To ale bude vyžadovat i výměnu současných evropských elit. „Určitě dojde k nějaké obnově vztahů Evropy a Ruska. Otázka je, jak rychle to půjde. Velká otázka je, co vlastně bude s Ukrajinou, protože teď se mluví o tom, že by měla vstupovat do Evropské unie, což je velmi těžko představitelné.“

Podle Druláka se může stát, že Ukrajina bude po válce představovat pro východní Evropu zásadní bezpečnostní riziko. „Evropané, kteří se pustili do tohoto dobrodružství, se možná nakonec budou dívat víc do Kyjeva než do Moskvy, když budou analyzovat své budoucí hrozby,“ myslí si.

„Dnes je Ukrajina hrozba v tom, že se snaží vtáhnout Evropu do války s Ruskem. Přímá ukrajinská hrozba v důsledku různých kriminálních, polokriminálních a na stát napojených struktur se ale rozvine až po míru,“ varoval bývalý diplomat.

Psali jsme:

Svátek zbrojařů v Ankaře. Co se děje za kulisou politických frází

„Rusko prohrává? Omyl.“ Zalužnyj zchladil svou vlastní stranu

Drulák: Neevropský svět kolonizuje Západ. Nás zachrání odlišnost

Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“