Prvním tématem bylo čtvrteční obvinění podnikatele Ivo Rittiga v kauze jízdenek pražského dopravního podniku. Kauza se přitom vyšetřuje již více než dva roky. Podle Pospíšila ale není příliš překvapivé, že policii trvalo vyšetřování tak dlouho. „Orgány hlavně musí mít dobře nabito, aby to obvinění dokázaly dobře zdůvodnit,“ vysvětlil, i když připustil, že doba vyšetřování byla dlouhá, ale bez znalosti spisu nelze hodnotit, zda to nemohlo být rychlejší.
Pospíšil vyjádřil svůj pocit, že po nástupu Lenky Bradáčové na vrchní státní zastupitelství se řešení těchto korupčních kauz urychlilo. To se prý mohlo podepsat i na vyšetřování Rittigovy kauzy. „Změnila se atmosféra, mnoho kauz se vyšetřuje intenzivněji,“ říká k tomu Pospíšil. Před nástupem této generace se podle něj vyšetřovalo mnohem pomaleji.
„Pan Rampula byl původně vnímán jako nadějný mladý státní zástupce, stejně jako Pavel Zeman,“ uvedl a přidal přirovnání, že do melounu také nevidíte. „To tempo vyšetřování za něj ale bylo pomalé, a proto jsme ho odvolali,“ vysvětlil.
Svobodu stíhají účelově, Nečase je mi líto
Pak se dostal k tématu využití odposlechů jako důkazu v trestním vyšetřování, které je některými zpochybňováno. „Je třeba si uvědomit, že některé formy trestné činnosti se obtížně prokazují. A odposlechy jsou často jasným důkazem,“ vysvětloval a zmínil případ Davida Ratha. Později vysvětlil, že v každé trestní kauze se s postupujícím časem snižuje šance pevných a neprůstřelných důkazů, už proto, že například svědkové postupem času zapomínají detaily, které mohou být klíčové.
Pospíšil ale připustil, že existují určité kauzy, ve kterých je stíhání spíše nástrojem politického boje. Zmínil například stíhání bývalého pražského primátora Svobody v kauze Opencard. „Jsem přesvědčen, že vyšetřování bývalého primátora Svobody je účelové, a jsem připraven tento názor hájit,“ uvedl.
Později zmínil i případ expremiéra Petra Nečase, který je podle něj velmi sporný. Není prý jasné, zda se jedná o odpovědnost pouze politickou, nebo i trestněprávní. „Z toho, co vím z médií, si nemyslím, že je to trestný čin,“ uvedl. Na druhou stranu však nevylučuje, že může existovat důkaz, který trestněprávní rozměr Nečasova chování výrazně posune. Připomněl, že takové vyjádření poskytl i státní zástupce Ivo Ištvan.
Pokud by se ale ukázalo, že Ištvanovo obvinění bylo „plácnutím do vody“, tak by bylo na místě kritizovat jeho postup. Čistě lidsky je mu prý Nečase líto, protože role obviněného je vždy nepříjemná.
Pak se Pospíšil vyjádřil k výroku ministryně Heleny Válkové, že je dobře, když se politici budou bát trestního stíhání. S ministryní Válkovou prý ve většině názorů souhlasí. V tomto případě si myslí, že politici by neměli mít pocit, že jsou beztrestní a zákon je případně doběhne. Přání, že by se měli bát, mu však přijde přehnané. Odmítl rovněž názor, že předchozí politická reprezentace měla laťku vnímání korupce nastavenu velmi nízko.
„Veřejně tu říkám, že já jsem nikdy žádnou nabídku korupčního jednání neměl,“ zdůraznil osobní zkušenost. Uvedl však, že například „dohodu“ s trafikanty ODS by tak jako Petr Nečas neudělal. Zpětně si myslí, že za určitých okolností je lepší nechat padnout vládu a udržet politickou kulturu.
Nechci ze sebe dělat morální kýč
Dalším tématem byl Pospíšilův odchod z ODS. Po volbách podle něj došlo k řadě útoků, které jej lidsky zklamaly. „Byly to výroky kolem kongresu ODS, například na ParlamentníchListech.cz. Myslím si, že ve čtyřiceti letech si nemusím číst tak neslušné výroky od některých celkem významných členů ODS,“ uvedl. Kromě toho však prý existoval i ideový rozpor v pohledu na některé otázky, například právě na fungování státního zastupitelství.
„Fakt ze sebe nechci dělat morální kýč, ale došel jsem k závěru, že tady nechci dál vést spory,“ vysvětloval bývalý místopředseda ODS. Připomněl, že v roce 2012 byl „v zásadě bez důvodu“ premiérem z ODS vyhozen z vlády a poté se objevily pokusy o jeho odstranění ze stranických funkcí. „Přeju ODS jen to dobré, nechci jí škodit, ale mám v poslední době pocit, že zde pro mě není místo,“ řekl ke svému odchodu.
Svou případnou spolupráci s TOP 09, o které se po jeho odchodu z ODS spekuluje, vysvětlil tak, že se rozhodně nikam netlačí, ale pouze reagoval na zájem místopředsedů strany Miroslava Kalouska a Marka Ženíška na spolupráci. Rozhodně však neuvažuje o tom, že by do TOP 09 nebo jakékoliv jiné strany vstupoval. Ohledně nabídky kandidovat do Evropského parlamentu však uvedl, že o ní uvažuje. Zdůraznil však, že by v každém případě kandidoval jako nezávislý kandidát.
Pak vysvětlil, že v pohledu na některé otázky, i týkající se evropské politiky, je mu TOP 09 názorově blízká. Připomněl však, že TOP 09 a ODS podle něj budou nevyhnutelně muset vzájemně spolupracovat, aby mohly čelit například Andreji Babišovi, nebo dalším skupinám.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
