Od počátku rusko-ukrajinské krize Moskva úspěšně šíří svou propagandu za hranice. Podle Adama Reichardta není jejím cílem čtenáře přesvědčit o pravdě Kremlu, ale spíše vnést zmatek mezi západní spojence. Autor konstatuje, že se to poměrně daří, a to nejen proto, že tezím z Moskvy naslouchají např. krajní levicové strany, přidávají se k nim i strany krajně pravicové.

Nositeli kremelských zpráv se stávají i seriózní politici

„Patří sem tradiční spojenci Ruska v Evropě – levicové strany, ale také noví spojenci v podobě krajní pravice jako například francouzská Národní fronta, maďarský Jobbik, nebo dokonce UKIP ve Velké Británii. Tyto strany, známé pro svůj populismus a antievropské postoje, se staly prostředníky pro šíření ruských zpráv. Vytváří se tak dost prostoru pro pochybnosti a bují i teorie o spiknutích. Ruské zprávy tak nyní nešíří jen „užiteční idioti“, což je termín, který užíval i samotný Lenin, ale i politici se skutečným vlivem a podporou veřejnosti,“ varuje autor, jenž je šéfredaktorem zmíněného média.

• Celý text najdete zde

Klasickým příkladem k šíření pochybností na Západě je práce ruské vícejazyčné zpravodajské sítě  Russia Today. Její problém je podle Reichardta však v tom, že se příliš netrápí tím, kde je pravda. To je podle autora zřejmě také důvod jejího úspěchu, neboť na Západě jsme si zvykli v postmoderní době relativizovat pravdu poukazem na možnost alternativních výkladů jedné události. V rámci svého liberálního přístupu západní média navíc uveřejňují i pohledy protistrany.