Německé politické elity podle Luykena reagovaly na zmíněné sexuální útoky zpočátku poněkud zpomaleně, ale poté se nechaly až příliš ovlivnit veřejným pobouřením a navrhují nepřijatelná řešení. „Nyní mezi politiky panuje názor, že by žadatelé o azyl usvědčení ze spáchání sexuálně motivovaných násilností při silvestrovských oslavách v Kolíně nad Rýnem měli opustit Německo a být vráceni zpět do válečných zón, odkud do země v mnoha případech přišli. Kancléřka Merkelová a její Křesťanská a demokratická unie (CDU) neztrácely čas a na sobotní konferenci strany v Mohuči využily tuto kauzu jako záminku pro zpřísnění azylového zákona,“ kritizuje Luyken, který pobývá na Blízkém východě a pracuje pro západní deníky. 

„V Mohuči křesťanští demokraté rozhodli, že by měli migranti ztratit právo požádat o azyl i v případě podmíněných trestů. Socialistický vicekancléř Sigmar Gabriel v zoufalé snaze udržet krok se svým koaličním partnerem uvedl pro deník Bild, že by měly být přezkoumány všechny možnosti mezinárodního práva, aby bylo možné poslat potrestané žadatele o azyl v Německu zpátky domů. Proč by měli němečtí daňoví poplatníci platit vězení zločincům ze zahraničí, tázal se Gabriel a argumentoval tím, že hrozba trestu odnětí svobody v zemích původu by byla více odstrašující varianta než možnost pobýt si v německém vězení,“ uvádí Luyken a považuje takové názory za populistické a spíš blízké politikům krajní pravice.