Rusko podle estonského poslance Marko Mihkelsona záměrně testuje reakce NATO, když jeho letadla narušují vzdušný prostor členských států, jako je Estonsko, Finsko či Polsko. „Pokud se to stane znovu, měli bychom být připraveni jednat a letadla sestřelit,“ uvedl předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Mihkelson.
Tento postoj je reakcí na nedávné incidenty, kdy ruská letadla bez povolení vstoupila do vzdušného prostoru pobaltských států, což zvyšuje napětí v regionu.
Prezident Petr Pavel, který se setkal s estonskými představiteli během své návštěvy v Tallinu, s tímto názorem souhlasí. Podle něj je důležité, aby NATO ukázalo sílu a odhodlání bránit své území. „Nemůžeme dopustit, aby Rusko beztrestně porušovalo pravidla a ohrožovalo bezpečnost našich spojenců,“ prohlásil Pavel. Zároveň zdůraznil, že Aliance by měla zůstat jednotná a připravená na všechny možné scénáře.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Mihkelson také vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a k rychlejší reakci na podobné incidenty. Podle něj je klíčové, aby Rusko pochopilo, že jeho provokace nebudou tolerovány. „Musíme být připraveni nejen bránit náš vzdušný prostor, ale také ukázat, že jsme schopni tvrdě odpovědět,“ dodal estonský politik.
NATO zatím oficiálně na prohlášení Mihkelsona nereagovalo, ale podpora českého prezidenta naznačuje, že podobný postoj může najít odezvu i u dalších členských států. Situace v regionu zůstává napjatá a další vývoj bude záviset na reakcích Ruska i na jednotné strategii aliance.
Hysterie a ječení evropských politiků
K tématu se ale na sociální síti vyjádřil také ekonom Pavel Šik. Na svém facebookovém účtu zveřejnil komentář, který pojmenoval „Estonské nebe... a evropské divadlo“. Připouští v něm, že je možné, že si tři piloti ruských stíhaček provokativně zkrátili cestu přes estonský vzdušný prostor. „Jelikož letadla neměla zapnutý transpondér, je to tvrzení proti tvrzení a nic, kromě školáckého obrázku estonského ministerstva obrany, jako důkaz neuvidíme. A vzhledem k tomu, že nám třeba polská, mnohem rozumnější vláda vůbec nechtěla říct, že dům v Polsku nezničil ruský dřevěný dron, ale polská raketa, jsou pro mě osobně prohlášení Estonců potom, co jejich představitelé vypouštějí z úst, naprosto nedůvěryhodná,“ uvádí Šik.
Zdůrazňuje, že jde o hysterii a ječení dalších evropských politiků, kteří svou politickou existenci založili právě na téhle rétorice. Podobné situace, kdy se vojenská letadla přiblíží nebo krátce naruší vzdušný prostor a případně vyvolají tzv. interceptaci, neboli vystartování stíhaček druhé strany jako varování, se podle něj dějí neustále. Mezi lety 2013 a 2024 došlo přibližně k 3 až 4 tisícům incidentům, kdy ruská vojenská letadla narušila nebo se přiblížila k vzdušnému prostoru NATO států, případně vyvolala interceptaci. Z opačné strany od roku 2014 do září 2025 vyvolala letadla NATO cca 3 až 4 tisíce podobných incidentů.
„Jestli tahle hysterie, přiživovaná i naší šílenou vládou, nemá skončit průšvihem, který si očividně někteří politici v Evropě přejí, mělo by se s tímhle harašením v zájmu Evropy konečně přestat,“ míní Šik.
A vysvětlil, že přiložený obrázek estonskému ministerstvu obrany „dle vyprávění estonského Koudelky“ dělal brigádník z řad studentů ve vlastním grafickém programu na jeho vlastním nezabezpečeném počítači.
Tady něco nesedí
K incidentu se pak Šik vrátil ještě v dalším postu. „I když o tom všechna skvělá média psala, jak je to tedy strašné, očividně tomu nikdo moc nevěřil, a tak ten obrázek, který jsem sdílel, dnes zveřejnil twitterový účet Ministerstva obrany Estonska jako důkaz. Nyní mají média možnost ho trochu kriticky zkontrolovat a případně se zeptat estonské strany na nesrovnalosti,“ napsal v novém komentáři.
A vysvětlil také, o jaké nesrovnalosti jde. „Pokud totiž normální Mig-31 létá standardně cestovní (ne bojovou) rychlostí 1.500–1.800 km/h, tak za 12 minut, o kterých oficiální estonská zpráva mluví, uletí cca 330 km. Pokud k tomu ovšem jako ministerstvo přiložíte mapku s červeně nakreslenou rovnou čárou, kudy ty Migy údajně letěly, a průměrně inteligentní novinář si to srovná s mapou v měřítku, tak přijde na to, že ta červená čára zobrazuje trasu asi 160 km, takže buď ta čára vůbec nesedí a ten student ji tam nakreslil blbě, nebo letadla letěla rychlostí cca 800 km/h, což je pro tento typ letadla dost neobvykle nízká rychlost,“ soudí Šik.
Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?Anketa
Svůj příspěvek Šik ukončil slovy: „Fakt bychom ze sebe před Rusama neměli dělat pořád takové blbce.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Sdílíte spolu s Pavlem Šikem pochybnosti o průběhu incidentu?
autor: Naďa Borská
