„Zahraniční politiku má každý stát proto, aby hájil své národní zájmy,“ zdůraznil v úvodu svého diskusního příspěvku Jaroslav Bašta, který se ujal jako první mikrofonu. Při definování toho, co vlastně jsou národní zájmy, se exdiplomat inspiroval u amerického viceprezidenta Marshalla, který v roce 1917 zahrnul mezi národní zájmy tři od sebe neoddělitelné proměnné: bezpečnost, prosperitu a demokracii. Z tohoto pohledu bychom se podle Baštova názoru měli dívat na naši zahraniční politiku. „Respektive na zahraniční politiky, protože Česká republika jednotnou zahraniční politiku nemá a nikdy neměla,“ myslí si.

První chybou, kterou Česká republika v tomto smyslu udělala, byl vstup do Severoatlantické aliance a EU, kde jsme doufali, že budou naše národní zájmy nejlépe hájeny. Bašta sice uznává, že ve své době měl vstup do těchto struktur smysl, nicméně obě organizace se prý časem změnily – z českého pohledu k horšímu.

„Česká republika se v průběhu doby stala ekonomickou a posléze i politickou kolonií,“ upozornil exdiplomat s tím, že nikoliv kolonií nějakých jiných států, nýbrž se Česko dostalo pod vliv nadnárodních společností, který je zprostředkovaný mimo jiné přes NATO, jehož jsme členem. „Od nás neustále odchází kapitál, zanedbávají se investice,“ argumentoval Bašta, který tvrdí, že v tomto ohledu jsme na tom nejhůře v Evropě, protože na rozdíl od Lucemburska a Irska, které jsou v žebříčku odlivu kapitálu nad námi, u nás nesídlí ani nejvýznamnější banky, ani významné nadnárodní společnosti.