Žák cituje profesora Johna Mearsheimera, který si povšiml, že veřejné debaty o zahraniční politice se většinou vedou jazykem hodnot, zatímco "za scénou“ se řeší realistická analýza zájmů, která by při veřejné prezentaci působila jako šokující cynismus.
Právě rozpětí názorů západních politiků na Ukrajinu ukazuje, jak je tento rozpor velký. Angela Merkelová stále propaguje mírové řešení, zatímco americký senátor John McCain její názor označuje za "pošetilost“ a doporučuje mnohem radikálnější přístup.
"Pokud jsou oficiální politické deklarace zemí západní aliance víceméně slohová cvičení o hodnotách, pak v nich reálné informace o koncipování zahraniční politiky musíme hledat mezi řádky,“ soudí Žák.
Média hlavního proudu se shodují, že hlavním viníkem zhoršení vztahů mezi Západem a Východem je prezident Putin, který chce obnovovat Sovětský svaz. Jestli je to pravda, to je prý velká otázka. Zejména podivný je prý výklad českých médií, která hledají historická vysvětlení už od vpádu Mongolů do Moskevské Rusi.
Podle Žáka ale tyto historizující argumenty nemají příliš velký význam. "K pochopení dnešního Ruska povede mnohem spíš analýza 'divokých devadesátých let' než postoje Petra Velikého k bojarům. O tomto období se v českých médiích diskrétně mlčí. Zejména o roli, jakou sehrál Západ při budování 'demokracie a tržního hospodářství' v SSSR,“ dodává.
Podívejte se, jak zacházeli s Ruskem
Připomíná, že úpadek Ruska byl v tomto období skutečně děsivý. V obchodech bylo ještě méně zboží než za komunismu, a k tomu všemu se hrdí Rusové museli dívat, jak jejich prezidenta vodí na provázku američtí PR manažeři. To, čemu se říká "demokracie“, tehdy v Rusech vyvolávalo jen znechucení.
Americký ekonom Jeffrey Sachs nedávno upozornil na velice zajímavé srovnání - zcela rozdílný přístup Západu k Rusku a k Polsku. "Sachs poukázal na rozhovor generála Wesleyho Clarka, velitele sil NATO, s neokonzervativcem Paulem Wolfowitzem, předním úředníkem ministerstva obrany, z něhož vyplynulo, že Američané měli zájem udržet co nejdéle Rusko na kolenou,“ dodává. V tomto kontextu je Putinův slavný výrok o rozpadu SSSR jako světové katastrofě mnohem pochopitelnější.
Rusko již dlouho varovalo, že tento stav nehodlá trpět trvale. Jeho dnešní chování lze vnímat dvěma způsoby - jako imperiální snahu o obnovení Sovětského svazu, nebo jako chování země, která potřebuje bránit svou bezpečnost.
"První řešení prosazují ti politici v USA, kteří vidí v Rusku globálního soupeře. Druhé prosazuje stejně jako v roce 2003 tandem Německo-Francie,“ nabízí srovnání s válkou v Iráku. Česká republika tehdy USA ústy odcházejícího prezidenta Václava Havla jednoznačně podpořla. Nyní má prý možnost tuto chybu napravit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
