Německá i evropská politická scéna reaguje rozporuplně na překvapivý návrh ruského prezidenta Vladimira Putina, který by si jako prostředníka případných mírových rozhovorů o válce na Ukrajině představoval bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera. Politik sociální demokracie, jenž stál v čele německé vlády v letech 1998 až 2005, patří dlouhodobě mezi nejkontroverznější evropské osobnosti spojené s Ruskem.

Nejostřejší kritika přišla od šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Ta možnost Schröderova zapojení do vyjednávání jednoznačně odmítla. „Zaprvé, určitě není úplně moudré, abychom dávali Rusku pravomoci určovat, kdo bude vyjednavačem. Zadruhé, je známo, že Gerhard Schröder byl vysokým lobbistou ruských státních společností, takže je jasné, proč si Putin vybral zrovna jeho. Potom by totiž v zásadě seděl na obou stranách jednacího stolu,“ uvedla Kallasová.

Její slova navazují na dlouhodobou kritiku Schröderových vazeb na Kreml. Bývalý německý kancléř totiž zůstal s Putinem v úzkém kontaktu i po odchodu z politiky a po léta působil v ruských energetických projektech. Krátce před koncem svého mandátu v roce 2005 schválil výstavbu plynovodu Nord Stream a později se stal členem vedení společností spojených s projekty Nord Stream 2 či ruskou státní ropnou firmou Rosněfť.

Schröderovo angažmá v Rusku vyvolávalo kritiku již před invazí na Ukrajinu, po roce 2022 se však tlak výrazně zvýšil. Německá veřejnost i část jeho vlastní Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) mu vyčítaly, že se od Putina nedokázal jednoznačně distancovat ani po začátku války.

Ruský opoziční politik Alexei Navalny, který zemřel začátkem roku 2024 v sibiřské věznici, označil Schrödera v roce 2022 za „Putinova poslíčka“. V rozhovoru pro deník Bild tehdy prohlásil: „Gerhard Schröder je placen Putinem.“ Dodal také, že bývalý německý kancléř „chrání vrahy“.

Kritické postoje zaznívají i nyní z německé politiky. Bývalý předseda zahraničního výboru Bundestagu podle deníku Deutche Welle Michael Roth uvedl, že případný prostředník „nemůže být Putinovým kámošem“. Podle něj je zásadní, aby s případným vyjednavačem souhlasila především Ukrajina. „Ani Moskva, ani my to nemůžeme rozhodnout za Kyjev,“ řekl Roth.

Někteří sociální demokraté ale odmítají návrh Kremlu okamžitě zavrhnout. Zahraničněpolitický mluvčí poslaneckého klubu SPD Adis Ahmetovic uvedl, že každou podobnou iniciativu je potřeba „pečlivě zvážit“ společně s evropskými partnery.

Podobně se vyjádřil i poslanec SPD Ralf Stegner. „Vítám každou iniciativu, která by mohla ukončit válku,“ uvedl podle informací deníku The Guardian. Podle něj se Evropa dosud mírových jednání účastní jen omezeně a neměla by automaticky odmítat žádnou možnost. „Pokud nechceme, aby o budoucnosti Ukrajiny rozhodovali pouze Putin a Donald Trump, měli bychom využít každou šanci, jakkoli malou,“ řekl Stegner. V jiné reakci pak dodal, že „pokud by se to podařilo prostřednictvím někoho jako Schröder, bylo by lehkomyslné to odmítnout“.

Sám Putin označil Schrödera za člověka, který by mohl pomoci konflikt ukončit. Ruský prezident současně prohlásil, že se válka na Ukrajině podle něj „blíží ke konci“. Německá vláda však reagovala zdrženlivě. Berlín Putinovy výroky pouze „vzal na vědomí“ a považuje je za součást „řady falešných nabídek“ ze strany Moskvy. Jeden z vládních zdrojů uvedl, že skutečným testem ruských úmyslů by nebyla personální debata o prostřednících, ale prodloužení současného příměří.

Sám Schröder však v loňském rozhovoru pro agenturu DPA prohlásil, že jednání s Putinem mohou být jedinou cestou k ukončení konfliktu. „Mnoho let jsme spolu rozumně spolupracovali. Možná nám to ještě může pomoci najít vyjednané řešení; jiné řešení nevidím,“ uvedl bývalý kancléř.

Psali jsme:

Pátá kolona v Rusku? Vojáci bojují, generálové kradou. Advokátka Hustáková o potížích Putina

Jednání s Ruskem: Padlo jméno. Ale Němci jsou proti

Ztratil jsem všechno, potřebujeme mír. Drsná slova mladého Ukrajince z Charkova

Foltýn: Ukrajina nám kupuje čas. Neváhejme s jejím členstvím v EU