První téma otevírá Petr Žantovský případem Larryho Sangera, spoluzakladatele Wikipedie, který byl podle zahraničních médií zablokován kvůli porušení pravidel o ovlivňování interní debaty zvenčí. Sanger sám tvrdí, že šlo o reakci na jeho snahu prosadit větší otevřenost, vyváženost a názorovou pluralitu na Wikipedii. „Až vám zase někdo bude namlouvat, že neexistuje cenzura, že máme svobodnou liberální demokracii a vše je ideální, tak si prosím nastudujte příběh Larryho Sangera,“ doporučuje Žantovský.

Podle něj je podstatou sporu právě otázka, zda má Wikipedia zůstat otevřeným prostorem pro různé názory. „Sanger prosazoval všeobecnou necenzurovatelnou příležitost pro různé názory, ať politické či jiné, na publikování svých věcí na Wikipedii,“ dodal Žantovský s tím, že tento přístup se části vedení Wikipedie nelíbil.

Sanger proto obdržel blokaci na neurčito a poté, co svůj případ zveřejnil na sociální síti X, byl podle jeho slov na Wikipedii trvale zablokován. „Jakákoliv cesta k odvolání byla uzavřena,“ pokračuje mediální analytik, který celý případ označuje za ukázku zneužití vlivu. „To je typický příklad toho, jak se někdo zmocní moci nad určitým vlivovým instrumentem a potom likviduje všechny, kdo mu nevoní a kdo mu nejdou pod fousy,“ říká.

„To, co se děje Sangerovi, je naprosto neuvěřitelné právě proto, že Wikipedie byla koncipována jako svobodný prostor pro střet názorů a všeobecnou informaci,“ dodává člen Rady Českého rozhlasu. „Ti, co dnes Wikipedii ovládli, jsou vesměs skryti pod různými pseudonymy a nevidíme jejich pravá jména. Zavádějí jednoznačně vládu jednoho názoru, jako bychom to odněkud neznali,“ shrnuje.

Na případ v českém prostředí upozornila podle jeho slov pouze Společnost na obranu svobody projevu, která odkázala na článek deníku New York Post. Podle něj byl Larry Sanger v červnu 2026 trvale zablokován poté, co prosazoval větší názorovou rozmanitost prostřednictvím projektu WikiProject Intellectual Diversity. Sanger v článku tvrdí, že rozhodnutí učinila malá skupina anonymních správců, že nedostal jasné zdůvodnění ani možnost účinného odvolání a že ve Wikipedii převládá skupinové myšlení.  

Brusel proti Rusku i na poli kultury

Do hledáčku Týdne v médiích se dostala také kauz Benátského bienále. Jak informoval server Hlídací Pes Evropská komise již potřetí vyzvala organizátory prestižní přehlídky, aby vysvětlili okolnosti ruské účasti na letošním ročníku. Pokud nebudou pochybnosti rozptýleny, Bienále podle informací médií hrozí ztráta evropské dotace ve výši dvou milionů eur.

Jak Petr Žantovský připomíná, jde o významnou přehlídku současného vizuálního umění, která se v Benátkách koná už od roku 1895. „Letos poprvé od začátku války na Ukrajině se do prostoru bienále do svého pavilonu vrátilo i Rusko, i když hned po zahájení byl pavilon uzavřen, Moskva zůstává oficiálním účastníkem akce,“ komentuje mediální analytik.

A kromě Evropské komisi to vadí i části evropských ministrů kultury. „Kromě Česka a Slovenska. Ti se nezúčastnili tohoto mezinárodního, řekl bych, šikanování,“ poznamenává Žantovský. Podporu postoji Evropské komise vyjádřili zástupci Lotyšska, Rakouska, Belgie, Bulharska, Německa a dalších zemí.

Pokud organizátoři Benátského bienále navíc Evropské komisi dostatečně nevysvětlili okolnosti ruské účasti, hrozí pozastavení dvoumilionového grantu až do roku 2028.  „Evropská komise se tu vkládá do něčeho z čistě politických důvodů a hraje to na finance,“ dodává Žantovský, který chování Evropské komise označuje za „vyhrožování“.

Pevně věří, že se bienále nemusí opírat výhradně o bruselské peníze. „Jsem přesvědčen o tom, že se bienále může odehrávat i bez nějakých bruselských peněz, protože je to tradiční, významná a respektovaná akce,“ míní mediální analytik. Za nejproblematičtější považuje politizaci kulturních akcí: „Děsí mě tohle vnášení politických názorů do kulturních záležitostí, a to i do sportovních.“

Petr Žantovský v této souvislosti připomněl olympijské hry pořádané nacistickým Německem. „V roce 1936 se konaly olympijské hry v Berlíně. Nacisté to pojali jako propagační akci, nicméně západní sportovci, američtí a další, se té olympiády účastnili. Americký atlet tmavé pleti tam získal několik triumfů a medailí. A nikdo mu je nesebral jen proto, že to je černoch z Ameriky. A to byl rasistický stát,“ podotýká. Na základě tohoto srovnání označil postup Evropské komise za nepřiměřený. „Opravdu si myslím, že Evropská komise tu překračuje meze nejen slušnosti, ale i nějakých historických precedentů. Jestli se bude chovat takto dál, zadělává si velice rychle na svůj vlastní pád,“ upozorňuje.

I v tomto případě jej mrzí, že se proti postupu Evropské komise veřejně staví jen minimum médií. „Zatím to reflektují pouze novinářské kruhy typu Hlídací Pes a někdo další se proti tomu významně nepostavil,“ všímá si.

Konec Knihovny Václava Havla?

Na závěr se Petr Žantovský vrací ke sporu kolem Knihovny Václava Havla. Dagmar Havlová odvolala souhlas s užíváním jména Václava Havla, protože podle svého vyjádření ztratila důvěru v současné vedení i směřování instituce. Knihovna přitom souhlas s užíváním jména potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti, a správní rada nyní hledá další postup.

Žantovský považuje tento krok za zlomový. „De facto to znamená zánik Knihovny Václava Havla, tím knihovna ztratí jakýkoliv smysl a význam,“ uvádí s tím, že instituce vznikla v určité historické souvislosti a měla připomínat odkaz prvního českého prezidenta: „Knihovna se o tu část dějin měla starat, nějakou dobu to dělala. Byla takovým průsečíkem. Ale dál už nebude, není proč, není souhlas.“

Za pozornost stojí i mediální ohlasy celé kauzy. Zajímavosti je, že média o dění v Knihovně Václava Havla delší dobu mlčela, přestože jde o neziskovou instituci napojenou nejen na soukromé, ale podle něj i veřejné zdroje, pozastavuje se Petr Žantovský.

Nejvíce ho zaujal rozhovor Michaela Kocába pro Lidovky, v němž Kocáb naznačoval, že rozpad knihovny se „někomu sakra hodí do krámu“. Zmínil přitom Rusko, Trumpa, Andreje Babiše, tajné služby i tlak na neziskové organizace. Žantovský to označuje za čistou konspiraci. „Jestliže on přímo říká, že se to někomu hodí do krámu, avšak nebude říkat komu, tak to je konspirace. Sděluje nějaké podezření, které není schopen zdůvodnit,“ říká mediální analytik.

Zvlášť ostře pak reaguje na Kocábovu úvahu, že za děním mohou stát zájmy mocných aktérů. „Podle Kocába tedy za krachem knihovny stojí Putin, Trump, Babiš, jejich tajné služby a boj proti neziskovkám. Tak to už není jenom konspirace. To si myslím, že je čistá paranoia,“ zakončuje Žantovský.

Psali jsme:

Budete šmírováni. EU schválila Chat control. Nerudová, Zdechovský, Farský a další

Cenzura se vrátila. V Německu nepustí film o migrantech

Západní média a jejich čeští papoušci. A BIS? Sinoložka Moore z Hongkongu

„Strašná ostuda.“ Havlova knihovna končí. Přibyl vtip s Petrem Pavlem