Po volbách, v nichž se Starostové a nezávislí dostali do opozice, si založili Kabinet budoucnosti. V jeho čele stojí předseda hnutí Vít Rakušan, bývalý ministr vnitra. Vyjíždějí i do regionů na takzvaná výjezdní zasedání. Premiéru měli v Pacově na Vysočině, kde je hostil 1. místopředseda STAN Lukáš Vlček, který zde žije a také tu starostoval.
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?Anketa
Stráž pod Ralskem však nijak nechátrá, paneláky jsou upravené, mají tu různá sportoviště včetně bazénu. Město osm let úspěšně zachraňuje zámek Vartenberk, který byl v dezolátním stavu, ale už není. Může se stát turistickým magnetem města. I o tom se mluvilo na druhém zasedání Kabinetu budoucnosti, stínové vlády hnutí STAN, které má ostatně za cíl naslouchat lokálním problémům a představovat alternativu současné vládě. Konalo se v Kulturním domě U Jezera. Jezero však není jezero, ale Horecký rybník. Velkou atrakcí je tu vodní lyžařský vlek, který však nyní není v provozu. Z prozaického důvodu – v rybníku chybí voda. Je vypuštěný, opravuje se hráz.
Kabinet budoucnosti se schází každý čtvrtek
Na úvod veřejné části zasedání Kabinetu budoucnosti vysvětlil jeho předseda Vít Rakušan důvody jeho vzniku poté, co volby nedopadly podle jejich představ a do nové vlády se tak nedostali. „Tak jsme založili jinou vládu. Nazvali jsme ji Kabinet budoucnosti. Začali jsme se scházet hned týden po volbách, a to každý čtvrtek. Ten jsme si vybrali proto, že už víme, co se odehrálo na reálné vládě a zároveň už je v systému program pondělní vlády. Můžeme na to tedy reagovat a připravovat se,“ konstatoval.
Gesce, které si rozdělili, úplně přesně nekopírují současnou vládu, ale úplně ani tu minulou. „Máme tam věci navíc, do našeho kabinetu jsou přizváni naši dva europoslanci, trvalými hosty jsou i dva naši hejtmani, i když ti tu dnes nejsou. Snažíme se reagovat na agendu, která je aktuální, ale chceme i formulovat naši politiku, krátkodobou i dlouhodobou. Přicházet s vlastními návrhy, které se snažíme v Poslanecké sněmovně prosadit. Nejdeme a nechceme jít cestou destrukce a nějakého označování toho, kdo je nepřítel. Samozřejmě to je mediálně chytlavé, ale u mnoha věcí se reálně snažíme dohodnout se současnou vládou, nebo dát pozměňovací návrh a hledat jejich podporu, protože si myslíme, že je to věc rozumná,“ uvedl.
„Vznikli jsme jako regionální hnutí, proto jsme si řekli, že v intervalu jednoho měsíce vyrazíme vždycky na výjezdní zasedání našeho kabinetu do regionů,“ prozradil. Program toho dne se sestává ze tří částí. „Nejdříve každý z nás dle svého oboru a gesce navštíví nějaké místo, firmu, podnik, nemocnici, školu, hasiče, policisty. Jak kdy a jak kde. Snažíme se řešit nějaký problém a sbírat podněty,“ sdělil předseda STAN. Potom následuje nejdříve uzavřené jednání kabinetu a poté otevřená část, kam může přijít i veřejnost a ptát se. „Minule v Pacově jsme měli referáty, kterými jsme začali lidi nudit. Každý z nás říkal, kde byl, a lidi už koukali na hodinky, že to málo utíká. Rozhodli jsme se proto, že bude jen jeden referát, který udělá poslanec z vašeho kraje Jan Berki, který jen velmi stručně řekne, co jsme tady viděli, a potom už je to na vás a vzájemné interakci,“ vysvětlil k přítomným návštěvníkům Vít Rakušan.
Návštěvníci seděli na židličkách a koukali na kabinet sedící u tří propojených stolů. U toho čelního byl samozřejmě Vít Rakušan, předseda kabinetu, který máí na triku i oblast bezpečnosti, ale také Michaela Šebelová, věnující se zdravotnictví a sportu. Již zmiňovaný poslanec za Liberecký kraj Jan Berki je stínový ministr školství. Seděl tam i Lukáš Vlček, který byl poslední rok Fialovy vlády ministr průmyslu a obchodu. V této vládě seděl proevropský federalista Martin Dvořák jako ministr pro evropské záležitosti, který v tomto kabinetu má v gesci zahraniční věci a EU. Finance připadly Lucii Sedmihradské, sociální věci Pavle Pivoňce Vaňkové, bydlení Barboře Š. Staškové, Barboře Urbanové ochrana zranitelných, Ondřeji Lochmanovi doprava, Tomáši Dubskému zemědělství, Janu Lacinovi kultura a média, Miloslavu Ničovi věda, výzkum a inovace, Viktoru Vojtkovi digitalizace a veřejná správa, Janě Krutákové životní prostředí. Přítomni byli i europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová.
Jan Berki vysvětlil, kam všude své kolegy pozval. „Mým cílem bylo ukázat stínovému kabinetu region, který má velmi zajímavou historii. Tady je to těžba uranu, která region významně poznamenala,“ konstatoval s tím, že ale ale postupně dostává nahoru. Kulturník Jan Lacina navštívil zámek. „Pamatuji ho jako dítě v úplně jiném stavu, než je dnes,“ řekl Berki, který si pochvaloval, že do Stráže pod Ralskem přijela většina kabinetu budoucnosti. „Mohli tak poznat, jaké to je jet k nám do regionu a pohybovat se po něm, což je i záměr,“ uvedl hostitel. Do liberecké školy v Kateřinkách pozval předsedu Víta Rakušana. „Bylo to původně učiliště a nyní má široký záběr oborů od záchranářů po čalouníky. Viděli jsme tam spoustu věcí, i to, jak škola může zkrášlovat veřejný prostor,“ prozradil. Byli i v liberecké krajské nemocnici, kde se staví pavilon urgentního centra. Sociální část kabinetu byla v azylových domech v Liberci, jiní řešili dopravu, včetně té železniční a napojení na ostatní regiony, Barbora Urbanová navštívila intervenční centrum a Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Ve Stráži pod Ralskem navštívili průmysloví a vědečtí stínoví ministři několik firem, zemědělci zase farmu. Na závěr svého referátu Berki prozradil, že v místním plaveckém bazénu úspěšně absolvoval kategorii Želva, což znamená, že ho přeplaval pod vodou, a že v Kulturáku, kde se zasedání konalo, měl maturitní ples.
Lidi nejsou. Mladí utíkají pryč. Jak je dotáhnout zpátky?
Po tomto úvodu nastal čas na otázky přítomných. Akci navštívilo i několik zastupitelů Stráže pod Ralskem. Jeden z nich, Patrik Želechovský, měl první otázku. „Město jste viděli, je obrovské z doby, kdy se tu těžil uran. Máme zde obludné budovy. Třeba Kulturní dům, který byl postaven pro deset tisíc lidí. Počítalo se s tím, že tolik bude mít Stráž lidí. Takže máme i obrovskou školu postavenou pro tolik lidí. Když jsem byl malý, bylo nás tam osm set. Dneska jich je tam tři sta. Máme obrovskou polikliniku pro těch deset tisíc. Pouze že ti lidé nejsou. Křivka jde stále dolů, už jsme pod čtyřmi tisíci. Podle mě toto nejde utáhnout z rozpočtu města. Prosím o radu, jak lidi dotáhnout do města nazpátek, aby mladí neutíkali,“ řekl a líčil, jak mladí lidé ve Stráži vyrostou, vystudují a když chtějí založit rodinu a shánějí bydlení, odstěhují se do Liberce, krajského stotisícového města, protože tam seženou levnější nájem.
„Potřebujeme stavět bytové domy, projekt pro stavbu rodinných domů. Nevím tedy, kde na to vezmeme peníze. Byl by potřeba nějaký status mladého bydlení třeba do třiceti let, že by nájem měl menší cenu,“ přemýšlel a dával i další hypotetické návrhy, aby mladí lidé ve městě zůstávali a využívali zmiňovanou polikliniku a pomohli i malým místním podnikatelům. „Nemůžete si tady pomalu dojít ani na kafe, protože kavárny se prostě neuživí,“ konstatoval. Nabízené pozemky přitom město prodá, ale dle slov Želechovského si je koupí pětašedesátiletý Pražan, který v Praze prodá za deset milionů byt, tady si nechá za sedm milionů postavit baráček, ale to podle něj není takovým přínosem, jaký by město potřebovalo.
Slova se ujala socioložka Barbora Š. Stašková, která poukázala na provázanost bydlení a práce. „Je tady práce?“ otázala se tedy. Želechovský neměl příznivou odpověď. Po ročním útlumu totiž v listopadu 2025 skončil ve Stráži pod Ralskem závod společnosti Adient vyrábějící autopotahy. Zaměstnával sedm set lidí, převážně ženy. Což je pro město s necelými čtyřmi tisíci obyvatel velká rána. Před časem navíc státní podnik Diamo propustil stovku lidí. I kvůli tomu ubylo dětí ve školách a školkách, protože některé rodiny se za prací odstěhovaly jinam. „Jsou to spojené nádoby. Kavárny jsou fajn, ale když tu budou lidé jen přespávat a jezdit za prací jinam, tak se kavárny neuživí a i si nakoupí jinde,“ konstatovala socioložka mající na starosti u Starostů bydlení.
Mluvila o dotačním titulu podpory investic na výstavbu bytových domů, kde obce mohly získat dotaci na domy. „Měly díky tomu vznikat byty, které by měly dostupné nájemné. Měli jsme na to připravené peníze. Byla však obrovská poptávka, že ty projekty nová vláda v rozpočtu nepodpořila. Naopak uvažují, kam nasměrovat tyto peníze a program má jít tam, kde je největší poptávka po bydlení, což jsou většinou velká města, a ne na celou republiku. Což je dle mého špatně. Potřebujeme lidi tam, kde je krásná příroda, nebo kde jsou zařízení typu škol, jako máte tady. Potřebujeme rychlou dopravu, aby lidi mohli jezdit za prací, potřebujeme oživit zaměstnání, aby bylo v regionu,“ objasnila.
Vysvětlila, že častá chyba v obcích je nastavení nájemného. „Máme za to, že má být velmi levné, ale pak se obcím nevyplatí, protože ho dotují ze svých peněz. Velmi důležité je tedy udělat si plán financování, jakým stylem budou lidé hradit nájemné,“ doplnila a zmínila se o dalších možnostech, jako je třeba družstevní bydlení. Prostě věci dosti odborné. Želechovský upozornil, že nájemné se často u soukromých majitelů vyšplhá do neskutečných výšin. Stašková se podělila o čerstvou zkušenost z azylového domu, kde maminka se třemi dětmi platí za jeden pokoj dvanáct tisíc...
Jan Lacina, který navštívil zámek Vartenberk, se domníval, že až se úplně dokončí jeho rekonstrukce, mohl by městu pomoci v rámci zvýšení turistického ruchu. Vít Rakušan zase měl pocit, že výhodou města by mohla být dostupnost zdravotní péče, protože například v jeho Kolíně (a i mnohde jinde) je těžké sehnat zubaře. „Chvilku jsem mluvil s vaším starostou a jmenoval mi, kolik odborností tady na té poliklinice máte. Ptám se tedy, jestli tohle není vaše konkurenční výhoda a důvod pro to, aby tu lidé zůstávali? Vidíme totiž v častých dotaznících, že dostupnost zdravotní péče je často důvodem, proč to místo opustit tam, kde je. A tu tady máte,“ obrátil se na Želechovského, který však tak optimistický nebyl.
Dostupnost zdravotní péče ve Stráži pod Ralskem byla dle něj byla stoprocentní, ale nyní už tomu tak není a vyjmenoval, kdo už ve městě není. „Snažíme se tu držet doktory co nejvíc. Napadlo mě zavést sdílenou ordinaci, protože nikomu se nevyplatí ji tady mít od pondělí do pátku. Ale to je věc nějaké budoucnosti,“ zmínil strážský zastupitel. Předseda Kabinetu budoucnosti si přesto myslel, že stále jsou v tomto směru ve Stráži na tom lépe než jinde. Kolegyně Želechovského zmínila, že by lékaři měli mít možnost vychovat si svého nástupce, protože už se někteří blíží důchodovému věku, ba i přesluhují.
Michaela Šebelová jako stínová ministryně zdravotnictví konstatovala, že je velký problém, jak toto nastavit. „Máme volný trh, takže neumíme řešit systém umístěnek. Umíme maximálně řešit finanční motivaci. Těch zubařů sice máme statisticky stále dost, ale změnila se technologie té práce. Takže dříve zubař obsloužil dva tisíce pacientů, dnes jich zvládne pět set. Takže bychom potřebovali čtyřikrát více zubařů. Navíc se koncentrují do velkých měst, kde si snáze vydělá,“ vykreslila realitu.
Starostové se zaměřit na slabší regiony, které v minulosti dostaly nějakou ránu
Lukáš Vlček připomněl, že v celostátní politice se Starostové snaží zaměřit na slabší regiony, které v minulosti dostaly nějakou ránu, nebo se systematicky vylidňují, jako je Karlovarský či Ústecký kraj, ale i část jeho domovské Vysočiny. „Těm by měl stát věnovat zvýšenou pozornost. Například se soustředit na vybudování základní infrastruktury, aby lidé přicházeli. Nebo skrz úhradové vyhlášky. Budu více financovat výkony ve slabších regionech a tím sem přitáhnu lékaře. Či státní programy na podporu bydlení, aby tam vznikaly byty,“ vyjmenoval.
Jan Berki upozornil, že region je hodně závislý na automobilovém průmyslu, a že je potřeba nějaká diverzifikace průmyslu. Co se týče cestovního ruchu, poukázal, že měl měl být podporován tam, kde je to potřeba, a nikoliv cíleně. Česko dle něj trpělo tím, že když k nám jako čistému příjemci proudily velké peníze z Evropské unie, neinvestovaly se do regionů, které je potřebovaly. „Stát je dofinancovával i v regionech, které vlastně jejich podporu nepotřebovaly. Jejich podstata přitom byla, že regiony, které mají nějakou nevýhodu, se mají dostat na úroveň těch ostatních. K této myšlence bych se vrátil, přijde mi to hodně důležité,“ řekl poslanec za Liberecký kraj.
Lukáš Vlček situaci s automobilovým průmyslem nevidí pesimisticky. „Když vidím, že Škodovka je skoro lídrem elektromobility a výroby baterií, když vidím, že se nám do Kolína podařilo dotáhnout sedmnáctimiliardovou investici Toyoty opět do elektromobility a výroby baterií, do Chebu se nám podařilo dotáhnout Daimler-Benz, Benz, do regionu, který potřebuje každé pracovní místo. Chápu, že diverzifikace je nutná, ale dominantní odvětví jde s dobou a dokáže na trendy reagovat. Je to pro region Liberecka a Boleslavska ohromný potenciál,“ zdůraznil. Vít Rakušan si pochvaloval, že v Kolíně nová fabrika zaměstnává tři tisíce lidí.
V další debatě o daních, konkrétně k tabáku, se bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák přihlásil ke svému přesvědčenému evropanství. „Chci se přihlásit ke své víře, že Evropa nemá jinou šanci než se víc a víc integrovat a sjednocovat. Hlásím se ke svému eurofederalismu. Bohužel k tomu je daleká cesta. Právě tady na Euroregionu Nisa jsem zjistil, jak málo je Evropská unie propojená a spousta věcí nefunguje. Od té doby si myslím, že budoucnost Evropy, má-li přežít v souboji titánů, jsou Spojené státy evropské,“ prozradil.
Jaká je nálada?
Z publika zazněl dotaz na spolupráci opozičních stran. „Jaká je nálada?“ zeptal se jeden z diváků, což přítomné rozesmálo. „Samozřejmě, že jsme konkurence, a je to cítit. Samozřejmě víme, kolik jsme toho neudělali dobře, a tak to vzájemně svádíme trochu na toho druhého, že byl potřeba udělat kompromis. Sebevědomě řeknu, že my jsme tím teď po volbách prošli nejstabilizovaněji. ODS měla sněm. My jsme žádný sněm neměli. Mohli jsme hned založit stínovou vládu, hned jsme začali jezdit do regionů, hned jsme se začali věnovat opoziční práci,“ konstatoval Vít Rakušan. „Máme tady skupinu předsedů opozičních stran, kde řešíme důležitá témata. Ta spolupráce je. Jenom si myslím, že musí být efektivní, v důležitých tématech musí být drsná. Musíme být vidět dohromady bez ohledu na rozdíly, které mezi námi jsou. Na druhou stranu se domnívám, že po vládě pětikoalice, kdy jsme pořád dělali nějaké kompromisy (například voliči Starostů měli pocit, že jsme se málo věnovali regionům, voliči ODS, že jsme se málo věnovali podnikatelům), tak teď musíme projít vnitřními procesy, kdy Starostové musí přijít se svým programem a týmem. Ať to klidně udělá i ODS. Ale teď se nadefinujme, abychom mohli poté lépe spolupracovat,“ myslí si předseda STAN.
„Nemyslím si, že náročný volič bývalé pětikoalice chce jeden subjekt, který tady vyhraje volby. A v tom subjektu budeme společně sedět a jeden z nás si bude myslet, že se má v Česku platit eurem, vedle něj sedící, že se nemá v Česku platit eurem. Jeden si bude myslet, že zrušení superhrubé mzdy bylo zločinem na finančním stavu státu, druhý, že to bylo bezvadné. Že pro náročného inteligentního voliče, který nám neodpustil jediný přešlap, tohle bude nabídka, kterou chtějí. Nejsem o tom přesvědčen,“ uvedl Rakušan.
„Náročný inteligentní volič si chce vybírat a opravdu řeší program. Opravdu chce od nás Starostů slyšet, v čem jsme tedy jiní než ODS nebo Piráti a jakou nabízíme specifickou alternativu. Takže spolupracujeme, vyzýváme ke spolupráci v rámci opozice. Hlavně však pracujeme na sobě, abychom byli dobří a nedělali jsme chyby, co jsme dělali. Ten tým, aby byl zodpovědný, namakaný, s nějakou vizí, aby z nás aktivita sršela,“ prozradil. A prozradil i více. „Také je potřeba říci, že se opoziční práci učíme. Určitě to není tak, že od začátku v té opozici to budeme dělat dobře. Je to jiný druh práce,“ konstatoval Vít Rakušan.
Přišla řeč na aktuální situaci. Starostové nechtějí kritizovat současnou vládu za každou cenu, i proto, že sami mají vládní zkušenost. „Třeba teď u spotřební daně na benzin. My jsme byli ti, když byla ukrajinská krize, kdo říkali žádné prudké pohyby, musíme to vyhodnocovat. Takže teď nejsme ti, kdo chodí a říkají – musíte rychle něco udělat, protože sami jsme v té situaci byli a říkali, že některé kroky nejsou úplně úchvatné,“ uvedl k tomu Jan Berki. Na tato slova navázal i Rakušan. „Řekl jsem někde na otázku, co říkám na kroky vlády. Já se nebudu chovat jako oni. Nebudu se fotit u totemu a říkat, že za to může Andrej Babiš. Opravdu nemůže. Nemůže za to, že je tady íránská krize a já nebudu lidem lhát,“ uvedl Vít Rakušan. Na kritiku současné vlády však přeci jen došlo, právě ohledně nejnovějších opatření kolem cen benzinu a nafty, kterou Lukáš Vlček označil za zmatek. Na úplný závěr popřál Vít Rakušan všem hezké jaro.
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
