„K hackerským útokům dochází každý den a je mylná představa, že se to Česku vyhne,“ řekl mluvčí NBÚ Radek Holý. „Volby jsou pro některé hackery velmi zajímavé,“ poukázal vzápětí na situaci v zahraničí, kdy USA nyní obviňuje Rusko z hackerského útoku na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Vyšší ochrana se tak bude týkat například Úřadu vlády nebo všech ministerstev. Posíleno bude i technologické zázemí, například instalováním speciálních sond.
Podle Holého úřad vnímá ale i hrozbu ohledně možnosti ovlivňování voleb prostřednictvím narušení integrity či dostupnosti těchto systémů. Před hackerskými útoky pak varuje i bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Dojít k nim může,“ řekl. „Velmi důležité je umět včas odhalit, že se v systému děje něco nestandardního, a co nejdříve reagovat,“ řekl Holý.
Podobného scénáře, jaký nastal v USA, se podle tisku obává i Německo, kde se rovněž příští rok na podzim uskuteční parlamentní volby. Toho, že se je pokusí Rusko ovlivnit, se obává například šéf německé tajné služby Bruno Kahl, kancléřka Angela Merkelová již tvrdí, že k narušování voleb dochází.
V souvislosti s hackerskými útoky v USA pak dnes americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu, že po listopadových volbách získaly nezvratný důkaz o tom, že Rusko poskytlo elektronické dokumenty Demokratické strany portálu WikiLeaks. Tři američtí činitelé uvedli, že materiál, který Moskva získala pomocí hackerského útoku, předala WikiLeaks prostřednictvím třetí strany. Více prozradit nechtěli, aby neprozradili metodiku své práce.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange přitom popřel, že by získané informace pocházely od ruské vlády. Nepopřel ale, že se k nim dostala jeho organizace přes zprostředkovatele. To, že by za hackerskými útoky stálo Rusko, však zpochybňuje i samotný americký prezident Donald Trump.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
