Ještě federální vláda rozhodovala, co udělat s mamutím podnikem známým pod jménem Knižní velkoobchod. Návrh na kuponovou privatizaci byl v případě této firmy zamítnut. Přednost dostal upravený projekt firmy Telegraf s.r.o., přičemž jedním z majitelů této firmy byl někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek. Bývalý politik se na serveru Viditelný-Macek.cz k věci vyjádřil.

„Tehdy si málokdo uvědomoval, že oproti každému „má dáti“ existuje v účetnictví „dal“, a že tedy Knižní velkoobchod netvoří jen viditelné budovy uprostřed Prahy a sklady za Prahou, které se tak často objevovaly na televizních obrazovkách, ale též ohromně drahé bankovní úvěry v desítkách milionů korun, které nadělalo předprivatizační vedení a o nichž samozřejmě nikde nepadla jedna jediná zmínka. Také účetní hodnota skladů knih a jejich prodejní cena byly nebe a dudy. A když k tomu připočtu nesmyslné smlouvy – kupříkladu jeden velký sklad za Prahou byl téměř nevypověditelně pronajat jakési dřevozpracující firmě, která smluvně odváděla Knižnímu velkoobchodu 1 % svého zisku měsíčně, takže do účtárny chodily složenky se 3 korunami či 4 korunami sedmdesáti haléři měsíčně, neboť kreativní účetnictví uměl každý začínající podnikatel, není divu, že jsem vše odhadoval nejméně na osm či deset let tvrdé práce, než se vše zkonsoliduje,“ napsal Macek.

V kostce lze tedy říci, že z celého obchodu nula od nuly pošla, alespoň podle Macka. Ten se spolu s kolegy rozhodl prodat jednu z budov, které k podniku patřily, a tento krok byl kriminalizován. Když to viděli zahraniční investoři, dali od Knižního velkoobchodu ruce pryč a Mackovi a jeho kolegům se notně zúžil prostor. Pozdější vláda Miloše Zemana se prý dokonce snažila zjistit, zda se kolem tohoto podniku stalo cosi nekalého. A nic nezjistila.