„V první zprávě o atentátu ve Stockholmu hlásily agentury, že byly ihned zabezpečeny vládní budovy. Ale proč by na ně teroristé útočili? Vlády pro ně nejsou nebezpečné. Nezachytily je na hranicích země a prosazují pravidla, která omezují možnosti slušných lidí a dávají spoustu možností zločincům,“ zahájil svůj komentář na sociální síti Facebook k teroristickému útoku ve Stockholmu Petr Robejšek.

Během doby, kdy policie chránila politiky, měli tito podle Robejška možnost pilovat další z řady prohlášení o tom, jak jsou teroristickým útokem šokováni a zdrceni.

„A jistě nezapomněli poněkolikáté zopakovat, že terorista byl sice opět muslimského vyznání, ale že muslimové jako takoví za to určitě nemohou. Možná vás to udiví, že v tom s nimi souhlasím; do jisté míry,“ pokračuje Robejšek.

Občany ale ve skutečnosti nezajímá, jak moc je politikům líto, co se děje a že se nenechají teroristickými útoky zlomit. Pokud politici nedokážou lidem zabezpečit klidné posezení v oblíbené restauraci či cestu vlakem bez pocitu strachu, zda tam náhodou také nejede nějaký atentátník, občané přestanou svým politikům věřit a budou si ve vlastní zemi připadat jako na nepřátelské půdě.

„A pak, jednoho ošklivého dne, se podle toho začnou i chovat. Nebudou to dělat všichni, ale dost jedinců na to, aby i v Evropě žijící muslimové začali prožívat podobný trvalý strach, jaký se pozvolna rozšiřuje v evropských metropolích. Dosud jsou obyčejní lidé v Evropě ochotni rozlišovat mezi muslimy a teroristy. Ale všichni přece víme, že od barbarství dělí každého z nás pouze velmi tenká slupka civilizačních návyků. V Evropě narkotizované blahobytem tato slupka ještě nějakou dobu vydrží. Ale s každým dalším atentátem se blíží chvíle, kdy se lidé rozpomenou na to, že i oni jsou příslušníci biologického druhu, který umí zabíjet,“ pozvedá varovný hlas politolog žijící v Německu.