„Jestli nějací slušní lidé, jako je třeba Stanislav Bernard či Věra Čáslavská věří na `férové` zbohatnutí Andreje Babiše, tak vřele doporučuji seznámit se s fakty. Agrofert vznikl jako dceřiná firma státního podniku Petrimex. Po zázračné valné hromadě (jedna státní úřednice) do Agrofertu vstupuje švýcarská firma OFI (v překladu východní finanční investice), která kupodivu nemá ve Švýcarsku žádné sídlo kromě poštovní schránky. Tato švýcarská firma navyšuje základní jmění a tím získává majoritu,“ připomíná genezi privatizace Agrofertu Pavel Šafr.
A pokračuje květnatým, nicméně kousavým přirovnáním podnikatelských úspěchů Andreje Babiše k zázrakům Ježíše Krista: „Pak podnik přebírá Andrej Babiš. Je to zázrak, který se rovná chození po vodě Genezaretského jezera, nasycení davů z pěti ryb, vzkříšení mrtvého Lazara a proměnění vody na víno.“ Šéfredaktor Reflexu nicméně má pro Babišovy zmíněné kroky i jisté uznání. „Genialita takového tunelu státní firmy by si zasloužila ještě podrobnější popis, který ovšem dnes na titulní straně DNES už vyjít nemůže,“ připomíná s narážkou, že z miliardáře je dnes již i tiskový magnát, vlastnící vlivné česky tištěné deníky. „Čtěte tedy bibli, tam to všechno je. A nebo třeba Reflex. Svobodných médií už tu moc není,“ uzavírá Pavel Šafr svůj komentář o podpoře Andreje Babiše.
Šafr Babiše nešetří
Podle Šafra je český trh médií, zejména tištěných, systematicky pokřivován tím, že jej ovládají lidé, kteří mají své aktivity i v jiném byznysu a nevyhnutelně se dostávají do střetu zájmů. A ještě akutnější je tento problém u takových, kteří mají zároveň ambice v politice.
Pro ParlamentníListy.cz již dříve Šafr vysvětlil, že současný stav je podle něj problematický především ze systematického hlediska. „Svobodná média musí mít vlastníky, pro které je to hlavní byznys. Pokud je jen doplňkový, tak se s ním dříve či později dostanou do konfliktu zájmů,“ upozorňuje šéfredaktor. „Pokud jste příjemcem veřejných dotací, dokonce největším v zemi, a zároveň máte ambici být politikem a o těchto dotacích rozhodovat, je to samozřejmě střet zájmů,“ dodal.
„Pokud vlastníte mediální impérium, které píše o politice, a zároveň jste politikem na vysoké úrovni, tak to samo o sobě budí podezření, bez ohledu na to, zda tam k nějakému ovlivňování svobody médií dojde, nebo ne,“ pokračoval šéfredaktor.
Pak zavzpomínal, že deník MF Dnes byl, i v době, kdy tam působil jako šéfredaktor, hlavním investigativním titulem v zemi. „Tento deník měl být hlavním kontrolorem veřejné moci,“ vzpomíná. Nyní prý tuto roli už z principu nebude moct plnit, pokud jeho vlastník bude například ministrem.
„Jsem zděšen, že toto téma bouřlivě nediskutuje česká inteligence,“ říká k tomu šéfredaktor Reflexu. Principiálně prý nemá nic proti předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, ani proti MF Dnes. „Problémem je systémové pokřivení, které tu nastává,“ vysvětlil. Ohledně konkrétních omezení v jednotlivých médiích však nechtěl být konkrétní. „Novináři jsou komunikativní lidé, takže se samozřejmě i ke mně dostane spousta drbů. Ty ale ventilovat nechci,“ ujistil.
Babiš vzpomněl na Šafrovu minulost
„Jako spolumajitel komunikační agentury v 90. letech pomáhal pravicovým politikům, za odměnu se pak stal šéfredaktorem několika pravicových deníků, kde obhajoval Klausovu ODS, až se dostal jako šéfredaktor do Blesku, kde se jeho `novinářská čest` ukázala v plném rozsahu,“ pustil se v minulosti v reakci na kritiku do Šafra Babiš.
Jenže protože navzdory jeho lžím náklad bulváru nezadržitelně padal, byl dvakrát převelen do Reflexu, aby své bulvární nadání realizoval alespoň zde. Připomíná, že když měl časopis převzít podruhé, značná část redaktorů raději prchla.
„Nebudu zde zveřejňovat naši soukromou konverzaci po SMS,“ píše Babiš, neboť je mu prý trapné rozmazávat Šafrovy prosby o uspořádání výstavy jeho přítelkyni, nebo opakované prosby o schůzky, kde by Babišovi poradil, jak po koupení vydavatelství Ringier zacházet s médii, která mu patří.
Psali jsme:
autor: jma
