Před čtyřmi lety se o hlasy voličů neucházely tradiční strany, nýbrž to, co z těchto ideově a personálně vyprázdněných stran zbylo. Když se zbytek prohlásí za demokratický, je to stále jen zbytek. Předem se dalo tušit, že ty zbytky nic chytrého nevymyslí. Kolem nás je hodně chytrých lidí, kteří při pohledu na bezradnost vlády nabízeli pomocnou ruku. Byli ale ignorováni s tím, že stačí, když vezmeme zavděk chytrostí přespolní, unijní, týmovou. Jenomže ani ten Brusel není, co býval. Rovněž v něm rozhodují ti, kteří zbyli, když se EU ideově i personálně vyprázdnila a zdivočela.

Máme zde opět volby a zdá se, že něco bude na sarkastickém postřehu, že historická paměť společnosti není delší, než jedno volební období. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že těm zbytkovým stranám navzdory všemu, co nezvládly a co zavinily, zbyli voliči a zbylo jich nepochopitelně mnoho. Pouze malá část budou prospěcháři, kteří na úpadku Česka vydělali, ať už podojením státních zakázek, různých grantů a dotací, anebo kolaborací s Bruselem. Většina voličů, kteří to minule hodili partičce kolem uhlazeného učitele Fialy, respektive „Fialovu gangu“, jak mu dnes spílá prostý lid, jsou lidé slušní, kteří na svou volbu doplatili snížením životní úrovně, zvýšením bezpečnostních rizik a bídnými vyhlídkami do budoucnosti.