Před čtyřmi lety se o hlasy voličů neucházely tradiční strany, nýbrž to, co z těchto ideově a personálně vyprázdněných stran zbylo. Když se zbytek prohlásí za demokratický, je to stále jen zbytek. Předem se dalo tušit, že ty zbytky nic chytrého nevymyslí. Kolem nás je hodně chytrých lidí, kteří při pohledu na bezradnost vlády nabízeli pomocnou ruku. Byli ale ignorováni s tím, že stačí, když vezmeme zavděk chytrostí přespolní, unijní, týmovou. Jenomže ani ten Brusel není, co býval. Rovněž v něm rozhodují ti, kteří zbyli, když se EU ideově i personálně vyprázdnila a zdivočela.
Máme zde opět volby a zdá se, že něco bude na sarkastickém postřehu, že historická paměť společnosti není delší, než jedno volební období. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že těm zbytkovým stranám navzdory všemu, co nezvládly a co zavinily, zbyli voliči a zbylo jich nepochopitelně mnoho. Pouze malá část budou prospěcháři, kteří na úpadku Česka vydělali, ať už podojením státních zakázek, různých grantů a dotací, anebo kolaborací s Bruselem. Většina voličů, kteří to minule hodili partičce kolem uhlazeného učitele Fialy, respektive „Fialovu gangu“, jak mu dnes spílá prostý lid, jsou lidé slušní, kteří na svou volbu doplatili snížením životní úrovně, zvýšením bezpečnostních rizik a bídnými vyhlídkami do budoucnosti.
Lze očekávat od někoho, kdo učinil hloupé volební rozhodnutí, že si to přizná, že se poučí a zvolí opozici? Spíše nikoli. Člověk neochotně opouští to, do čeho investoval, ať už se jedná o investici materiální, anebo mentální. Zvolit opak toho, co minule, člověku nebrání rozum, ale emoce. Ti neschopní zbytci, kteří potřebují jeho hlas, to o svém voliči vědí a rafinovaně apelují na jeho city. Oživují averzi k opozici a sázejí na to, že stará láska nereziví. Argumentace výtečníků, co to dopracovali od desíti k pěti, je neuvěřitelná: Nefunguje-li něco, je toho třeba více! Nefunguje-li evropská integrace, je třeba víc integrace. Nefunguje-li Green Deal, je třeba víc Green Dealu. Nefunguje-li Fiala, je třeba více Fialy…
Selský rozum ovšem říká, že když něco nefunguje, je třeba to změnit. Toho, co škodí, je třeba se vyvarovat. Co je pokažené opravit. Žháři nenabízet zápalky a psychopatovi funkci. Soudný volič, který řeší, jak naložit se svým hlasem, aby si nepřipadal jako zrádce, ale ani jako pitomec, má jedinou možnost, jak si zachovat tvář: Nevolit. Může vyslyšet zdvořilou prosbu lidí, kteří mají schopnosti a elán vyvést republiku z ekonomické a mravní mizérie, aby hlasem pro provařené břídily nepomáhal sedlat mrtvého koně. Slušný člověk, neumí-li přispět k nápravě poměrů, může alespoň nepřekážet těm, co mají kuráž to zkusit.
Zdvořilá prosba adresovaná slušným spoluobčanům, kteří mají problém volit opozici, by mohla znít takto: Milí spoluobčané, kteří jste se minule nechali u voleb napálit samozvanými demokraty, udělejte si o volebním víkendu výlet do přírody. Zajděte s dětmi do ZOO a ti movitější do aquaparku.Udělejte si párty s přáteli, věnujte se rodině. Nečiňte si masochisticky násilí tím, že dáte hlas prevítům, kteří s hodnotami strany, které jste kdysi věřili, nemají pranic společného. Věřte, že nic neriskujete, když necháte vládnout opozici. Horší volba, než ta vaše, určitě nehrozí. Na své volební neúčasti můžete jenom vydělat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivan Hoffman