Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.
Ing. Miloš Zeman
Ožanová doufá, že ve výboru se povede věcná první debata. Politická diskuse by se měla podle ní odehrát až na plénu.
Žaloba je založena na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. K případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.
V Senátu hlasovalo pro návrh ústavní žaloby na prezidenta 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
