Jak jste se svěřil pro naše stránky, lidský přístup v předávání agendy od vašeho předchůdce vás zklamal. Mělo to i nějaký negativní vliv na vaši práci? A pokud ano, můžete být konkrétnější?

Určitě není ideální zahajovat jakoukoliv činnost bez návazností, ale negativní vliv na mou práci to nemělo. Zaměstnanci úřadu rychle zacelili informační vakuum. Viděl jsem to jako zklamání spíše v lidské rovině, které si končící starosta mohl odpustit. Ale takový je někdy život.

Mnozí uznávají, že před vstupem do aktivní politiky koukali na řadu problémů skrz růžové brýle. Byl to i váš případ?

Myslím, že ne. Starostou jsem sice od listopadu, ale před tím jsem byl čtyři roky zastupitelem a snažil se svou roli plnit aktivně a se zájmem. Co mi určitě pomohlo, je velká životní zkušenost v podobě dlouholetého působení ve vedení národního sportovního svazu (od roku 2004 člen předsednictva Českomoravského svazu hokejbalu, od roku 2011 předseda svazu), což je taky politikum. A to nejen směrem ke státním institucím, krajům a ministerstvům, ale i uvnitř samotného sportovního prostředí. Tam jsem před lety moc dobře poznal, že se člověk nikdy nezavděčí všem, ale nejhorší fáze je, když se začne bát rozhodovat.

Domníváte se, že jako starosta máte dostatek prostoru a možností pro prosazení svých názorů, nebo vnímáte svoji funkci spíše formálně a máte svázané ruce?