Během posledních let se sice pravidla různě měnila, základní zkušenost mnoha stavebníků, obcí i rodin ale zůstává podobná. Připravit stavbu je jedna věc, ta druhá je dostat se přes povolovací proces plný nekonečného papírování, doplňování dokumentace, přehazování spisů mezi institucemi a čekání na další stanovisko. To přitom není jen problémem investorů a developerů. Když se čeká na povolení, čekají i lidé, kteří potřebují bydlet, rodiče, kterým v obci chybí školka, nebo obyvatelé, kterým denně projíždějí kamiony pod okny, protože obchvat zůstává na papíře.

Tomu všemu by ale mohl být brzy konec. Sněmovna poslala do finálního třetího čtení novelu stavebního zákona, která má platit už od letošního července. Přichází přitom s jednoduchým principem: jedno řízení, jeden úřad a jedno výsledné rozhodnutí. Což v praxi znamená, že by ustalo nekonečné obíhání desítek institucí, z nichž každá může projekt na měsíce zablokovat kvůli detailům. Stát chce totiž zavést jasná pravidla, která stavba buď splní a dostane jasné „ano“, nebo nikoli a dostane jasné „ne“. Nic mezi tím.

Co je přitom zásadní pro plynulost staveb, je i fakt, že zákon dává jasné mantinely i nejrůznějším spekulativním spolkům a věčným stěžovatelům. Ti si v minulých letech udělali z blokování staveb nástroj k prosazování vlastních zájmů. Stačilo využít procesních kliček v poslední den lhůty a stavba silnice nebo bytovky pro mladé rodiny se odložila o další tři roky. Nová pravidla sice ochranu přírody a památek zachovávají, ale posuzování jednotlivých případů bude probíhat koordinovaně a hlavně v pevně daných lhůtách.

Což je dobrá zpráva, protože na pomalé úřady a procesní průtahy nedoplácejí jen developeři, jak se občas tvrdí. Investoři si náklady na dlouhé roky čekání jednoduše promítnou do konečné ceny staveb. Ve výsledku to ale zaplatí běžný občan v nájmu nebo hypotéce, případně daňový poplatník, kterému se kvůli inflaci a odkladům stavba nové školky nebo nemocnice výrazně prodraží.

Schválit zákon na papíře ale bude jen polovina úspěchu. Po ní přijde ta těžší část, ve které jde o to přinutit státní aparát, aby nová pravidla začal skutečně dodržovat. Zrušení stovek lokálních úřadů a přesun úředníků pod novou centrálu bude obří test a pokud stát úředníkům nedodá fungující systémy a jasné zadání, hrozí, že se celé řízení na nějakou dobu paralyzuje.

Lidé přitom nepotřebují další slib, že se jednou bude povolovat rychleji. To, co skutečně potřebují, je vědět, kdo jejich žádost řeší, dokdy má rozhodnout a proč se stavba znovu vrací na začátek. Rodina, která chce rekonstruovat dům, obec čekající na školku ani město dusící se dopravou nemají roky času na úřední ping-pong. Proto musí výsledky přijít rychle a právě na nich se pozná, jestli novela přinese skutečnou změnu.

Psali jsme:

Alena Maršálková: Politici sofistikovaně obešli občany a změnili projekt

Ministr Bednárik: „Budou vás kritizovat, ať rozhodnete jakkoliv.“

Ministr Bednárik: Byrokracie významně prodlužuje přípravu strategických staveb

Jeden úřad, jedno razítko. Tomáš Doležal a nový stavební zákon