Na úvod historik připomněl, že v roce 2015 přišlo do země kolem 160 000 lidí. „To bylo obrovské množství. Dostalo se to všude do médií. Otázka v roce 2015 se stala velmi horkou,“ řekl s tím, že poslední dva roky už se situace stabilizovala, jelikož i protimigrační strana, o které se dnes v souvislosti se švédskými volbami diskutuje nejvíce, se stabilizvala plus mínus na dvaceti procentech. „Dokonce už v těch posledních měsících ztrácela,“ dodal.
Pouze migrace nebude to hlavní, co prý ovlivní volby. „Já bych řekl dokonce imigrace a také kriminalita. Protože otázky kriminality jsou vlastně výrazem těch nejradikálnějších projevů, jak imigračních nezdarů, tak protiimigračních nálad,“ uvedl historik.
Zdůraznil, že ve Švédsku v poslední letech došlo hned k několika vážným případům kriminality. „Vždycky se projeví na sociálních médiích, jestliže za tou kriminalitou jsou přistěhovalci. Ať už je to pravda, nebo není. Ať už je to ověřované, nebo ne,“ uzavřel Sniegoň s tím, že něco takového pak provokuje velké emoce a debaty.
Mnozí švédští voliči maji pocit, že je stát zanedbává na úkor statisíců nově příchozích žadatelů o azyl. Poukazují přitom například na dlouhé čekací doby ve zdravotnictví. „Tyto nové sociální propasti musí být řešeny, aby zůstalo Švédsko jednotné. Pokud to dokážeme, extrémizmus nemá šanci,“ řekl AFP Göran Persson, který působil ve funkci premiéra v letech 1996 až 2006.
Nacionalistická strana Švédští demokraté je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5 milionovém Švédsku požádalo o azyl 163.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Od té doby je téma migrace hlavním hýbatelem politických debat. Protiimigračním Švédským demokratům by podle průzkumů mohla dát svůj hlas pětina voličů.
Vítězem klání se pravděpodobně stanou opět sociální demokraté, kteří v zemi vyhráli prakticky všechny volby za posledních sto let. Letos ale Švédská sociálnědemokratická dělnická strana zřejmě dosáhne vůbec nejhoršího výsledku. V průzkumech veřejného mínění se její podpora pohybuje kolem čtyřiadvaceti procent. Na třetím místě by měla skončit konzervativní Umírněná koaliční strana, která získává kolem osmnácti procent hlasů.
Původní zdroj ZDE
Vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky a proud běženců mířících do země tak zpomalila. Nyní však Švédsko čelí problému integrace migrantů dopouštějících se zločinností. Tato situace posiluje, stejně jako je tomu v Itálii, Francii či Německu, podporu krajně pravicových stran na úkor těch, které politice tradičně dominovaly. „Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy,“ uvedl bývalý premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt s tím, že mýtus švédského modelu sociálního státu se rozplývá.
Psali jsme:
autor: nab
