Dokonce i umírnění švédští politici začínají podle Bloombergu otevřeně hovořit o tom, že výdaje na uprchlíky rostou závratným tempem a tento trend nemůže pokračovat do nekonečna. V letošním roce by poprvé mohly překonat finance určené na národní obranu. Politici si začínají uvědomovat, že štědrý sociální model potřebuje změny. „Pokud se k tomuto kroku neodhodláme, lidé přestanou věřit tomu, že jsou jejich peníze používány ke správným účelům,“ cituje Bloomberg vyjádření první muslimské ministryně země Aidy Hadzialic.
Bloomberg poukazuje na to, že Švédsko patří k nejbohatším zemím světa. Čistý příjem domácnosti je zde vyšší než v případě Spojených států, Japonska nebo Francie. Švédské zdravotnictví a vzdělávací systém patří k nejuznávanějším na na světě. Poskytovatelé veřejných služeb však nyní tvrdí, že při pokračující migrační vlně už nebudou schopny zajišťovat služby na stejně vysoké úrovni. Místní samosprávy po celé zemi mají podle zjištění agentury Bloomberg značné potíže se zajištěním dostatečných ubytovacích a vzdělávacích kapacit pro nově příchozí uprchlíky.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Jak Bloomberg uvádí, například v hlavním městě Stockholmu je nutné najít ubytování pro 2810 migrantů do konce roku, ale aktuálně žádnými takovými prostory město nedisponuje. Úřady proto plánují vybudovat pro ně dočasné ubytování v lokalitách, které však vzhledem k potenciálním protestům ze strany švédského obyvatelstva tají. „Vzhledem k tomu, že v hlavním městě a jeho okolí čeká na možnost pronajmout si státem kontrolované bydlení na půl milionů Švédů v průměru osm let, je toto téma velmi třaskavé,“ cituje Bloomberg profesora ekonomie Joakima Ruista z göteborské univerzity.
„Žádný moderní sociální stát v současné době nepřijal tolik uprchlíků v přepočtu na jednoho obyvatele jako Švédsko. V oblasti bytové politiky jsme se dostali do bodu zlomu,“ tvrdí Ruist. Premiér země Stefan Löfven nařídil přísnější zabezpečení hranic a přislíbil zrychlení deportací neúspěšných žadatelů o azyl. Vedle toho byla omezena možnost slučování rodin uprchlíků. „Přesto premiér tvrdí, že migrační vlna má své výhody. Především s ohledem na značný příliv převážně mladých mužů, kteří údajně oživí stárnoucí pracovní sílu,“ píše Bloomberg.
Příchod většího počtu migrantů s mnohem nižším vzděláním, než je tomu u průměrného Švéda, však s sebou přináší specifické problémy. „Mzdy ve Švédsku jsou do značně míry nastaveny ve všech odvětvích na základě dohod mezi odbory a zaměstnavateli. Tyto dohody zahrnují přísné požadavky na kvalifikaci zaměstnance. V tomto systému mají jedinci s potřebnou kvalifikací zajištěn vysoký životní standard. Naproti tomu migranti bez kvalifikace a vzdělání mají jen malé šance úspěšně se uplatnit na pracovním trhu. Jen čtvrtina z nich si dokáže v prvních osmi letech svého pobytu v zemi najít práci na plný úvazek,“ uzavírá Bloomberg.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
_profil_top.jpg)
