Kdo vlastně je a odkud se vzal překladatel z holandštiny a aktivista Otakar van Gemund?
Před lety se stal jedním z těch, o kterých časopis E15.cz psal jako o reemigrantech. Tedy o lidech, kteří se do České republiky vrátili z ciziny, kam se dostali díky emigraci svých rodičů. Článek mnohé objasňuje.
Syn české matky a holandského otce
Gemund se totiž narodil a vyrostl v Holandsku, kam se jeho česká matka po roce 1968 přestěhovala za manželem.
„Doma sice na Otakara mluvila česky, ale holandština převládla a jako teenager česky už moc dobře nehovořil. Když se v červnu 1989 ve dvaceti letech rozhodl v rámci studentského programu studovat češtinu několik měsíců v Praze, nevěděl, co ho čeká,“ píše se ve zmíněném článku s tím, že po revoluci už von Gemund v Čechách zůstal trvale žít.
Fotogalerie: - Obránci evropských a ukrajinských hodnot
Ze zmíněného článku ale plyne, že navzdory českým předkům mu některé tradiční věci a zvyky po chuti nejsou. Třeba to, že si mnozí z nás dokola pouštějí české filmy či seriály, které se tak v podstatě stávají kultovními a hlášky z nich zlidověly. Nebo obliba starších hudebních hitů.
U ohně zpívá Oasis, nemá rád Čechomor
Fenomén posedlosti Čechů z určitého segmentu své kultury popisuje Gemund dokonce jako „do nebe volající kulturní konzervativismus, to neustálé lpění na starých filmech, seriálech a opakování hudebních sra*ek“.
A dává najevo svoje preference.
„Já pro změnu nemám rád Nohavicu a Čechomor a vůbec neznám klasické české hitovky a písničky,“ uvádí s tím, že párkrát udělal fatální chybu, když k němu u táboráku doputovala kytara a on zahrál píseň, kterou ostatní neznali.
„Zahrál jsem například Wonderwall, protože jsem si řekl, že tu zná přece každý. Jenže Češi kolem ohně zpívají Kryla, a ne Gallaghera,“ dodal se zmínkou o hitu skupiny Oasis a jejich zpěvákovi.
Doma se necítí nikde
Netradiční je i von Gemundeho pohled na národní identitu, kterou v souladu s tím, co hlásají některé probruselské kruhy, považuje za omezující.
„Já se necítím doma nikde,“ uvedl pro E15 Otakar van Gemund.
„Nesnáším vlastenectví a národní identitu, je to omezující. Spíš bych řekl, že to tady znám. Já se cítím jiný než ostatní, ale v Holandsku jsem se vlastně také tak cítil,“ přiznává, že se nenašel ani v jednom prostředí, ve kterém žil.
Rád se svléká
Jedním ze zásadních prostředků Gemundova aktivismu je svlékání oděvu a popisování těla hesly. Tuto formu protestu zvolil při tiskové konferenci vládních představitelů v roce 2014.
Polonahý byl také v roce 2015, když se opět s prezidentským kandidátem Markem Hilšerem připoutal k plotu ruské ambasády.
A do třetice vysvlečený Otakar van Gemund zaujal během inaugurace prezidenta Miloše Zemana. V areálu Pražského hradu se Gemund svlékl do půl těla a tělo měl pomalované nápisy „Nevyhrál navěky“ nebo „Lžinenávistník“.
Vyhazovač květin
Van Gemunda si mohou lidé pamatovat i jako člověka, který 17. listopadu 2018 vyhodil do koše květiny od premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana a lídra SPD Tomia Okamury.
„Bylo to velmi nutné symbolické gesto a vlastně vůbec nechápu, proč se neuskutečnilo už dříve. Asi jsme cítili, že by bylo vnímáno velmi kontroverzně. Situace ale dozrála k tomu, že ani jiná možnost, než vyhodit kytky do koše, nebyla,“ obhajoval svůj čin aktivista.
Psali jsme o tom ZDE.
Dodejme, že Otakar van Gemund zhruba před rokem poskytl rozhovor serveru iDnes.cz, ve kterém mimo jiné upozornil, že dodávky zbraní na Ukrajinu, poskytování pomoci uprchlíkům před válkou a humanitární pomoc odesílaná na Ukrajinu, nestačí.
„Západ se zatím chová přesně tak, jak si Putin přeje. Lidé si myslí: Posíláme tam zbraně, posíláme tam humanitární pomoc, staráme se přece v Česku o ukrajinské uprchlíky. Ale to je v dnešní době už málo.“
Co by považoval za dostatečnou pomoc, resp. jaký má být další stupeň pomoci Ukrajině, nekonkretizoval.
Psali jsme:
-634967867796513101.jpg&id=9964)
autor: MaA
beran 96
