„Jakmile se někdo na místním tržišti zeptá, který batoh je nejpevnější, prodavač Wálid hned ví, že zákazník plánuje cestu přes moře do Německa.“ Tak v současnosti vypadají tržiště v Damašku. Prodávat batohy je velmi výnosný byznys.

O cestě do Německa totiž uvažuje stále více místních. A ti se dělí na dvě skupiny. Buď měli štěstí a získali vízum, nebo je čeká cesta přes moře. Wálid prodává denně zhruba dvacet „uprchlických batohů“. Prodává i kufry na kolečkách, těch však zdaleka ne tolik. O nich Wálid mluví jako o „vízových kufrech“. Kupují si je totiž jen lidé, kteří se do Německa dostanou legální cestou.

Další trhovník, Abú Muhammad tvrdí, že takových „uprchlických batohů“ prodá klidně i tisíc denně a že poptávka po nich donutila výrobce zvýšit produkci.