V květnu Spolkový úřad na ochranu ústavy po několikaletém zkoumání oznámil, že AfD bude napříště vedena na seznamu potvrzených pravicově extremistických organizací. Strana proti tomu podala žalobu a naléhavý opravný prostředek k příslušnému správnímu soudu v Kolíně nad Rýnem a chce dosáhnout toho, aby bylo domácí zpravodajské službě zakázáno stranu takto kategorizovat a zacházet s ní. Rozhodnutí v tomto řízení se stále očekává, jak informuje tagesschau.de.
Možné právní důsledky pro AfD jsou zatím nejasné, místo toho se rozhořel skandál ohledně práce s utajovanými informacemi, jelikož tajnou zprávu BfV zveřejnila řada médií. Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta mohlo dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti zpravodajských služeb.
Nyní vyšlo najevo, že Spolkový úřad na ochranu ústavy opravdu spolupracoval s vybranými médii, jak upozorňuje list Tagesspiegel. Tuto aktivitu údajně ministr vnitra Dobrindt ukončil, když vyšla najevo.
Předtím, než byla AfD zařazena do kategorie „potvrzených pravicových extremistů“, proběhla řada důvěrných schůzek s novináři v rámci individuálních kuloárních rozhovorů mimo veřejné tiskové akce. Zástupci BfV se s novináři setkávali pětkrát až sedmkrát měsíčně na místech v Berlíně a Kolíně nad Rýnem. Kontakty probíhaly také během Mnichovské bezpečnostní konference v polovině února.
Nyní však výměna kontaktů, alespoň prozatím, pravděpodobně skončila. Dosud poslední setkání se uskutečnilo 6. května – čtyři dny poté, co BfV povýšil AfD z „podezřelého“ případu na „potvrzený“ případ extremismu.
Jedním z důvodů může být buď to, že spolkový úřad dal takzvaný slib pozastavení činnosti vůči AfD vzhledem k žalobě AfD proti kategorizaci „potvrzeného pravicově extremistického hnutí.“ Je však také možné, že schůzky byly pozastaveny, protože vrhají negativní světlo na německé zpravodajské služby.
Podle názoru AfD jsou tiskové podklady pro diskuse od tajných služeb jednoznačným „nástrojem skrytého ovlivňování veřejného mínění“. Strana obviňuje orgány na ochranu ústavy, že je využívají k politické hře proti ní za jejími zády. Jedná se o „neoprávněný zásah státu do demokratického rozhodovacího procesu“, tvrdí zástupci AfD.
Od začátku roku do začátku května proběhlo údajně až 25 individuálních rozhovorů mezi BfV a vybranými médii, jako je třeba platforma Correctiv. Novináři této platformy v minulosti zveřejnili třeba setkání pravicového extremisty Martina Sellnera s politiky AfD v Postupimi na začátku roku 2024.
Dalšími hosty jednání s Úřadem na ochranu ústavy byly tiskové agentury, média jako Spiegel a Zeit a veřejnoprávní média. Je pravděpodobné, že řada schůzek se soustředila na AfD, což však BfV nepotvrdila. Třeba bývalý šéf BfV Thomas Haldenwang na dotazy uvedl, že si již obsah rozhovorů nepamatuje.
Jelikož ale byla aktuálně setkání tajných služeb a novinářů pozastavena v době probíhajícího procesu kolem AfD, dá se z toho odvodit, že zásadní část jednání v roce 2025 se mohla týkat této strany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Je správné, aby tajné služby ovlivňovaly veřejný obraz jakékoliv politické strany?
autor: Jakub Makarovič
fuki
