Nejvyšší soud USA odmítl využití zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), na jehož základě prezident Donald Trump v roce 2025 vyhlásil takzvaná „Liberation Day“ cla. Soud v poměru 6:3 rozhodl, že ústava svěřuje pravomoc stanovovat cla výhradně Kongresu, nikoliv prezidentovi.
Rozhodnutí vedl předseda soudu John Roberts, nominovaný prezidentem Georgem W. Bushem. „Zakladatelé svěřili pravomoc v oblasti cel výlučně Kongresu, bez ohledu na zřejmé zahraničněpolitické důsledky,“ uvedl soud. Proti se postavili mimo jiné soudci Clarence Thomas, Brett Kavanaugh a Samuel Alito.
Trump tehdy argumentoval tím, že Spojené státy čelí „ekonomické nouzi“, protože jsou podle něj zahraničními státy „zneužívány“ v oblasti obchodu. Tento právní rámec však soud nyní odmítl.
Další cesty zůstávají otevřené
Rozhodnutí soudu ale nemusí být posledním slovem, uvádí americká televize Fox News. Prezident má stále k dispozici jiné zákonné nástroje, které by mu mohly umožnit pokračovat v tvrdší obchodní politice.
Jednou z možností je zákon o rozšíření obchodu z roku 1962. Ten umožňuje uvalit cla na zboží, které by mohlo ohrozit národní bezpečnost. Tento nástroj byl již v minulosti využit například při zavádění cel na ocel a hliník. Na rozdíl od IEEPA je tento zákon soudně prověřený.
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
K dispozici je i takzvaná „Section 122“, umožňující dočasné clo až do výše 15 procent po dobu 150 dní v případě neodůvodněných omezení amerického obchodu.
Historické precedenty
V debatě se objevují i historické paralely. Zmiňován je například zákon Smoot-Hawley z roku 1930, který během Velké hospodářské krize výrazně zvýšil cla na tisíce produktů. Kritici jej dodnes považují za jeden z faktorů prohlubujících tehdejší ekonomický propad.
Naopak starší zákon Fordney-McCumber z roku 1922, jenž umožňoval vysoká ochranná cla, je dnes považován za překonaný.
Politická reakce
Někteří republikáni, například senátor Rand Paul, rozhodnutí soudu přivítali s tím, že prezident nemůže využívat nouzové pravomoci k zavádění daní. Jiní upozorňují, že Kongres v minulosti exekutivě obchodní nástroje vědomě poskytl.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak představuje významný test rozsahu prezidentských pravomocí. Otázkou zůstává, zda se Trump pokusí využít některou z dalších zákonných cest – a zda se spor o obchodní politiku znovu nevrátí až před soud.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měl by mít prezident právo zavádět cla bez souhlasu Kongresu?
