„Sestřelení ruského bitevníku nad Sýrií domnělými tureckými ‚spojenci‘ Moskvy v boji proti Islámskému státu vystupňovalo napětí a přiblížilo konfrontaci mezi Ruskem a NATO. Aliance se sice váhavě, ale nakonec jednoznačně za Turecko postavila, přestože všichni vědí, že šlo o zákeřnou ‚dýku do zad‘, jak ihned po incidentu konstatoval prezident Putin,“ píše Danda s tím, že Turci nyní ze svého postoje couvají. „Prezident Erdogan náhle již tvrdí, že kdyby věděli, že jde o ruský stroj, jednali by jinak. To Rusko odmítá jako trapnou výmluvu,“ poznamenává Danda.

Podle Dandy je jedním z motivů, které Turecko k jeho činu vedly, zvolna se rozbíhající spolupráce mezi Západem a Ruskem v boji proti Islámskému státu, což by ohrozilo temné hospodářské turecké zájmy. Turecko totiž podle Dandy na ropném obchodu s islamisty vydělává obrovské peníze. Útok na ruský letoun se uskutečnil jen pár dní poté, co ruský prezident Vladimir Putin řekl, že ví, jak je Islámský stát financován a chce to potírat. Prodejem ropy se stávají islamisté finančně soběstační. „Přestože embargo nedovoluje teroristům vyvážet ropu, daří se jim exportem zpeněžit vekou část těžby Syřanům ukradeného černého zlata,“ dodává Danda.

Od Islámského státu podle všeho nakupují všichni. Přátelé i nepřátelé, včetně tzv. povstalců. „Islámský stát je ale kromě těchto aktivit vybavován svými zámořskými sponzory i nejmodernější technikou,“ píše Danda.