Spojené státy zvítězily ve studené válce a v devadesátých letech dominovaly světu. Zlom ovšem nastal v roce 2001 s teroristickým útokem na New York. Rozhořčení Američanů se podle sociologa dalo pochopit, mohlo jít v podstatě o nový Pearl Harbor, co se však pochopit tak úplně nedá, je neadekvátní reakce Washingtonu. Američané věděli, jak pár let předtím dopadli v Afghánistánu Rusové, a přece udělali stejné chyby, navíc nejen v Afghánistánu, ale později také v Iráku či Libyi.
„Američané přesvědčení o své síle a z ní plynoucí vedoucí úlohy ve světě se stále snaží angažovat ve všech vážnějších konfliktech. V podmínkách rychlé konsolidace ekonomických i vojenských schopností a stále užší spolupráce nově nastupujících mocností, zejména Ruska, Číny, ale i Indie a Brazílie, však už nemají sílu do nich rozhodujícím způsobem zasáhnout,“ upozorňuje odborník.
Svět přitom čekal od USA něco jiného. Prezident Barack Obama obdržel dokonce Nobelovu cenu míru, ale jeho pokus o restart vztahů s Ruskem se nezdařil. Přes nemalé výdaje na obranu Američané nedokážou od vlastních vojenských aktivit odstrašit Rusko ani Čínu, takže je otázka, zda jde o úspěšnou strategii. Američané dnes mají asi 1,4 milionů vojáků ve službě a milion příslušníků v záloze. Naproti tomu Čína má 2,3 milionu vojáků a stejný počet sil v záloze. Nemalými lidskými zdroji disponuje i Ruská federace. Obě lokální mocnosti navíc zvyšují výdaje na armádu, Američané se dnes snaží jít spíše opačným směrem.
Dnes tak má Washington v podstatě dvě možnosti. Buď se pokusí vrátit na výsluní, ale to rozhodně nebude zadarmo, nebo přijme fakt, že vojensky ve světě USA sice dominují, ale musejí vzít v potaz další sílící armády.
autor: mp
