Trump a jeho přechodný tým zvažují obnovení tvrdého přístupu vůči Íránu prostřednictvím kampaně „maximálního tlaku 2.0“. Tento přístup má za cíl potlačit snahy Teheránu o vývoj jaderných zbraní, a to za použití preventivních opatření, například leteckých úderů, avšak bez přímého zatažení Spojených států do války s Íránem, informuje deník The Wall Street Journal.

Geopolitická situace na Blízkém východě se rychle mění, Írán se nyní ocitl v rostoucí izolaci po pádu režimu Bašára Asada, někdejšího spojence Teheránu. Izraelské vedení rovněž vnímá íránský jaderný program jako jednu z největších současných hrozeb. Izrael již podnikl několik odvetných úderů na íránská jaderná zařízení, přičemž premiér Benjamin Netanjahu i ministr obrany Israel Katz zdůrazňují, že tyto kroky byly nezbytné, avšak dosud nedostatečné k eliminaci íránské schopnosti vyvinout jadernou zbraň.

„Írán je vystaven úderům na svá jaderná zařízení více než kdy jindy,“ řekl v listopadu izraelský ministr obrany Israel Katz. „Máme příležitost dosáhnout našeho nejdůležitějšího cíle – zmařit a odstranit existenční hrozbu pro Stát Izrael,“ dodal, cituje FoxNews. Izraelská vláda nyní přehodnocuje možnost dalších útoků v kontextu narůstajícího napětí mezi Západem a Íránem.

Trumpův plán „maximálního tlaku 2.0“ má za cíl omezit íránské ambice, přičemž se zvažuje i možnost preventivních vojenských akcí. Ty by měly být koordinovány tak, aby minimalizovaly riziko širšího konfliktu. Plánování se přitom odehrává na pozadí apelů Bidenovy administrativy a mezinárodních organizací, které vyzývají Izrael ke zdrženlivosti v útocích na íránská jaderná zařízení.