Vláda by podle návrhu měla požádat EIB o úvěr 2,1 miliardy eur (asi 54 miliard Kč). Byl by určený na spolufinancování operačních programů a bezprostředně navazujících projektů. Zaměstnavatelé odhadují, že by díky němu v následujících třech letech mohlo získat práci až 180 tisíc lidí. To by vedlo k nárůstu daňových výnosů a příspěvků na sociální zabezpečení, zvýšení spotřeby předtím nezaměstnaných a k poklesu sociálních dávek v nezaměstnanosti.

Například již první tranše půjčky za zhruba 0,5 miliardy korun směřovaná na investice do dopravní infrastruktury by podle KZPS mohla ekonomice přinést až 2,5 miliardy korun, a to bez efektu z nárůstu dopravních kapacit, snížení nehod a bez pákového efektu. Tato část úvěru by se splácela současně s čerpáním. Nezvýšila by tedy podle zaměstnavatelů zadlužení ani v absolutní částce, výrazně by však snížila dluh a schodek v poměru k HDP. "Rozvojové záměry v jiných sektorech ekonomiky (věda, výzkum, vzdělání) by zřejmě přinesly ještě větší efekty, i když zřejmě v dlouhodobějším období," stojí v materiálu.