Co bude dál s Ukrajinou? Zůstane i v budoucnu mimo NATO, jak navrhuje prezident Miloš Zeman? V úterních Událostech, komentářích České televize o tom diskutovali Alexandr Vondra (ODS), 1. místopředseda KSČM Petr Šimůnek, politický geograf Michael Romancov a bezpečnostní analytik Jan Schneider.
Hitler, Zeman a finlandizace
Ukrajina dnes není na členství v NATO připravena a Aliance není připravena přijmout Ukrajinu, prohlásil hned na úvod Vondra. Ukrajina na to není prý připravena z hlediska své struktury obrany, stejně tak není konsenzus o jejím případném přijetí mezi členy NATO. K tomu je ale třeba říct i B. To totiž neznamená, že by měl prezident Zeman vydávat Ukrajině hraběcí rady, poznamenal nespokojeně. Zvláště s přihlédnutím k české historii, např. k Mnichovu. A kdyby nám někdo v roce 1991 tvrdil, že tehdy ještě existující Československo je umělý konstrukt a měli bychom podstoupit "finlandizaci", rozhodně by se nám to prý nelíbilo. Jak Vondra dále připomněl, o Československu jako umělém státě hovořil už Hitler.
"Navíc, když si prezident Zeman bere do úst "finlandizaci," když si ji Finové ve skutečnosti na Sovětském svazu vybojovali, tak je to zvláštní," podotkl Vondra
"Pevně věřím tomu, že se Ukrajinci rozhodnou nebýt členy NATO. A není to jen o Ukrajině," kontroval Šimůnek s tím, že v NATO nevidí rád jakoukoli zemi. Zastal se prezidenta Zemana. Politici se podle jeho názoru vyjadřují k řadě důležitých otázek.
Zeman prý tlumí vášně
Jan Schneider k tomu v diskusi poznamenal, že by bylo dobré vyjasnit, co se vlastně onou finlandizací myslí, ten termín se totiž během studené války vyvíjel. Zemanovo vyjádření ale vnímá jako méně podstatné, vzhledem k tomu, co se na Ukrajině děje. "Já nevím, co tím přesně prezident Zeman sleduje, ... ale možná ho použil v tlumivém slova smyslu," podotkl k tomu analytik, jenž upozornil na to, že Evropa v prvé řadě stojí o mír.
Geograf Michael Romancov podotkl, že Zeman vlastně znovu vstoupil do tvorby zahraniční politiky státu, ačkoli hlavním aktérem by měla být vláda. O to zajímavější prý bude schůzka naplánovaná na 10. prosince, kdy spolu budou hovořit nejvyšší představitelé Česka. Faktem také je, že ukrajinská ústava v tuto chvíli vylučuje vstup do NATO. Schneider k tomu dodal, že napětí mezi Ruskem a Ukrajinou začalo narůstat, až když docházelo k porušení tohoto článku. "Do té doby se v podstatě dvacet let nic nedělo," řekl. Připomněl také, že v souvislosti s Krymem se Rusko jen brání od odříznutí od jižních moří.
Romancov pak ve studiu jasně řekl, že Ukrajina sice je v turbulentní situaci, ale vzhledem k tomu, co se teď na Ukrajině děje, je důležité, že tato země zvládla volby. "To klobouk dolů," smekl Romancov. Své řekl i ke sporu o Krym. "To, že je Rusko mocností, je dáno jeho jaderným arzenálem, to nemá s Krymem nic společného," uzavřel debatu.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
