Jaromír Soukup ťal rovnou do živého. Diskusi s šesticí účastníků začal otázkou na situaci kolem čerstvě ohlášené rezignace ředitele GIBS. „Já jsem tuto kauzu sledoval od začátku, rozhodl jsem se ověřit si informace, které jsem měl k dispozici. Zavolal jsem panu Murínovi, mluvil jsem s ním a v podstatě ta série kroků, které měly za úkol donutit pana Murína k rezignaci, vyvrcholila až v jeho rezignaci. Vidím to tak, že Babiš se svým záměrem zbavit se Murína uspěl,“ zhodnotil Bartoš vývoj kolem Murínova konce v čele generální inspekce. „Já kauzu kolem pana Murína tak nesleduji, věděla jsem, že je ředitelem GIBS. Ale pokud se Andrej Babiš chce někoho zbavit, tak jeho metody jsou stále stejné. Začne to mediálním tlakem, pak přicházejí na řadu výroky vůči té osobě, které jsou za hranou, a pak se to přenese do Poslanecké sněmovny. Ten tlak byl ohromný,“ doplnila k tématu Udženija. Na to ale Jaromír Soukup namítl: „Pokud jste ale šéfem GIBS, tak byste měla být odolná, nemyslíte?“ „Ano, to je pravda, ale tohle bylo už za hranou,“ odpověděla Udženija. „Pokud jsem v demisi a nemám důvěru, tak nemám činit personální změny na takových postech, jako je GIBS,“ zakončila svou řeč Udženija.
Kdo by měl obsadit ministerstvo vnitra?Anketa
Další část debaty se týkala vyjednávání o vládě, které se neustále protahuje. „Máme duben, volby byly v říjnu,“ shrnul průtahy Soukup. „Andrej Babiš je takovým špuntem, který blokuje jednání o možných koalicích. Zdá se, že Andrej Babiš příliš trvá na své osobě. Není důvod nejednat s ANO, ale je důvod nepřijmout jako premiéra člověka, který je trestně stíhaný, který se zbavuje eventuálních protivníků,“ reagoval v narážce na konec šéfa GIBSu poslanec Pávek (STAN). Poté se pozornost Jaromíra Soukupa přenesla ke Kateřině Valachové, neboť aktuální jednání o možné vládě se týkají právě ČSSD. „Sociální demokracie investovala hodně do programové shody, v případě obnovení placené nemocenské od první dne, nebo zvýšení rodičovského příspěvku jsme ve shodě. Trochu jsme narazili v tom, do jaké míry nás ANO chce respektovat jako rovnocenného partnera ve vládě. Nechceme být jen přívěsek, není to o korýtkách, je to o síle, kterou potřebujeme a na tom to ztroskotalo,“ okomentovala průběh jednání Valachová. Jaromír Soukup chtěl odpověď doplnit. „Proč tak lpíte na tom vnitru?“ žádal vysvětlení. „My chceme vnitro držet jako personálně-mocenský symbol vlády, protože tu jsou obavy ze střetu zájmů hnutí ANO směrem k policii. Předsednictvo rozhodne v pátek,“ vylíčila Valachová.
Na situaci kolem vlády reagoval i poslanec KSČM. „Andrej Babiš ví, že do červná má čas. Pan prezident jasně řekl, kdy očekává výsledek, a vše, co se děje do té doby, jsou postupné kroky k dosažení cíle,“ řekl Luzar. „Kdyby Andrej Babiš chtěl, tak tu vládu mohl mít třeba s ODS už týden po volbách,“ doplnil komunistický politik. „Vy podpoříte vládu?“ zeptal se Soukup přímo. „Zatím se ani nepřišli zeptat,“ odmítl spekulace Luzar. „Já bych chtěla reagovat na slova pana poslance. Ohrazuji se proti tomu, že mohla vzniknout vláda ANO a ODS. To tedy nemohla, protože ODS není strana, se kterou si pan Babiš může dělat, co chce, na rozdíl od jiných stran,“ vstoupila do debaty Udženija z ODS.
Soukupa zajímalo i aktuální rozpoložení v SPD očima Jiřího Kobzy. „Ještě před týdnem jste vypadali jako favorit vládního uspořádání. Prezident doporučil vyjednávání s SPD a KSČM, pak se to celé zvrtlo. Už jste vaše vládní angažmá pohřbili?“ zeptal se. „Čekáme, až ta tahanice o korýtka skončí. Myslíme si, že to zas tak čistý byznys není. ANO s ČSSD dohromady 101 nedají, takže budou muset přijít za třetí stranou a požádat o důvěru. Myslím si, že případná vláda ANO a ČSSD nebude stabilní,“ shrnul Kobza.
Ivan Bartoš se podělil o své dojmy z čerstvé návštěvy u Miloše Zemana: „Pan prezident je rád, že se ANO vrátilo k jednání s ČSSD. Z toho, co jsme se dnes dozvěděli na Hradě, je patrné, že podporuje nějakou vládu a že se nemusíme bát nějaké nahnědlé koalice,“ shrnul s odkazem na hnutí SPD. „Já se musím ohradit proti té nahnědlé koalici. Nevím, kde to pan Bartoš sebral, jestli z Antify, nebo odkud,“ ostře reagoval Kobza. „Jste extremisté?“ zeptal se ho Soukup. „My chceme extrémně přidat důchodcům, chceme extrémně podpořit mladé rodiny. Chápu, že v očích některých to může být extrémní,“ bránil svou stranu Kobza. „Pochopil jsem, že hlavním problémem je spíše referendum.
Chcete tedy vystoupit z EU?“ ptal se Kobzy dále Soukup. „To si musí říct každý sám. To, jestli my z SPD chceme vystoupit, je naše osobní občanské rozhodnutí,“ reagoval Kobza. „A chcete, nebo nechcete? Já se na tuto otázku ptám už asi popáté,“ vzala si slovo Udženija. „Náš první záměr je dosáhnout reformy EU, považujeme ji za nefunkční. Dělali jsme si statistiky, co členství v EU přineslo obyčejným občanům, a zjistili jsme, že dohromady nic, odpověděl Kobza a dále přirovnal referendum k atomové zbrani: „Až tu bude funkční zákon o referendu, který umožní i vystoupení z EU, tak je to totéž, jako když některá země vlastní atomovou zbraň. To neznamená, že ji hned druhý den ráno hodí sousedovi přes plot. Ale od té doby je soused musí začít respektovat,“ vysvětlil. „Zase jsem se odpovědi nedočkala,“ pronesla zklamaně Udženija. „Chceme reformu. Když to nepůjde, tak vystoupení je logický krok, který bude následovat,“ opáčil Kobza.
„Na vystupování z EU není nic extremistického, to má v programu sedm stran včetně KDU-ČSL, kteří to před volbami trošku schovali, ale podívejte se, koho si sem SPD pozvala na prosincový sjezd, tak to byl výkvět evropských nacionalistických stran,“ řekl Bartoš. „To byly legitimně zvolené strany v europarlamentu, co to povídáte?“ namítl Kobza.
Poté si slovo vzal poslanec za KSČM Luzar, jehož slova vyvolala bouřlivé reakce. „Trošku se mi zdá, že jsou tady samé křišťálově čisté strany, Mirek Dušín by je okamžitě vzal do Rychlých šípů. Jakoby se zapomnělo, že tady 28 let žijeme v nějaké době, ODS má obrovské máslo na hlavě, ať někdo řekne, že nemám pravdu! Když se tu mluvilo o EU a kladly se otázky, kdo chce vystoupit, vzpomeňme si, kdo to zapříčinil. Kdo podepsal Lisabonskou smlouvu? Kdo způsobil vzestup SPD a ANO? No předchozí vlády! Tady se kradlo, a proto jsou zvoleni!“ rozohnil se Luzar. „A komunisti nekradli? Vždyť vy jste tuhle zem rozkradli!“ vykřikla v reakci Udženija. „Kdyby se tu 28 let nekradlo, tak by Andrej Babiš nezaložil ANO a nebyl by u moci,“ opáčil Luzar. Do vyhrocené situace se vložil i poslanec Jiří Kobza. „SPD je produkt situace, součást celoevropského vývoje vlasteneckých hnutí, který se táhne napříč Evropou. Francie, Holandsko, Rakousko, Itálie, Maďarsko…“ vyjmenovával Kobza.
Na Luzarova slova chtěl reagovat i fanoušek ODS přítomný v hledišti. „Jak vy si můžete dovolit říct něco o křišťálově čistých stranách? Vy jste ten poslední z tohoto sálu, kdo si to může dovolit,“ pronesl. „KSČM není KSČ. KSČ prohrála v roce 1989 a zasloužila si to. Ale 28 let jsem čekal, že tu nastoupí nový režim, demokracie. Dočkali se lidé svobody, kterou očekávali? Já se bojím, že se nedočkali,“ reagoval Luzar.
Debata se následně stočila k aktuálnímu tématu krize v Sýrii. „Nastupuje samozvaný soudce, žalobce i kat v jedné osobě. Jmenuje se lynč. Na Slovensku byl po vraždě novináře Kuciaka mediálně lynčován premiér Fico, bez výsledků vyšetřování kauzy Skripal byli z celé Evropy houfně vypovídáni ruští diplomaté a stejným způsobem v Sýrii, kde mělo údajně dojít k plynovému útoku, kde se neví, kdo ho spáchal, přišla okamžitá odpověď bez vyšetřování a bez určení pachatele,“ vzal si slovo poslanec Kobza. „Z hlediska mezinárodního práva se jedná o akt agrese a my to odsuzujeme,“ dodal. „Je-li pravda, že tam byl použit plyn proti vlastním lidem, tak ten zásah byl minimálně přiměřený,“ přidal k tématu poslanec Pávek ze STAN.
„Fakta jsou jasná. Zásah v Sýrii neměl zelenou od Rady bezpečnosti OSN, nejednalo se o akci NATO a rychlost zásahu neumožnila prověřit přítomnost chemických zbraní. Otázka přiměřenosti se tedy teprve ukáže,“ zhodnotila počínání západní koalice ministryně Valachová. „Co se týče legitimity, tak pokud má v Radě bezpečnosti Rusko a USA právo veta, tak samozřejmě nelze tuto věc podmiňovat schválením Rady bezpečnosti,“ namítl předseda Pirátů Bartoš. „Takže vy jste přesvědčen, že zásah proti Asadovi byl spravedlivý?“ zeptal se Bartoše moderátor Soukup. „To jsem neřekl. Ten zásah byl unáhlený,“ hájil se Bartoš. „Nejhorší by bylo zpochybňovat mandát Rady bezpečnosti OSN. Je to jediný orgán, který již v minulosti prokázal, že umí diplomaticky řešit válečné konflikty. Tento orgán musí být zachován. Ale kdo financoval tzv. demokratický odpor proti Bašáru Asadovi? Kdybyste byl Bašárem Asadem, věřil byste těm, kteří financují vaše protivníky a dodávají jim zbraně, že to s vámi myslí dobře?“ vznesl řečnickou otázku poslanec Luzar. „Aktuální zásah nevyřešil nic a bylo to absolutně prázdné gesto. Kdyby alespoň počkali na ověření důkazů,“ dodal.
K tématu se vyjádřil i poslanec Kobza, bývalý diplomat v Teheránu. „V Jordánsku jsou dva miliony syrských uprchlíků. Jordánsko za nás velmi úporně bojuje náš boj. Měli bychom si klást otázku, jestli ony rakety Tomahawk nejsou odrazem vnitřní americké politiky a prezidenta Trumpa, který potřeboval vytáhnout nějaký silný argument. V Sýrii operují na základě pozvání dvě zahraniční armády, tedy Rusové a Íránci. Turky, USA, ani další bojovníky tam nikdo nezval.“ Jaromír Soukup si pak vzal slovo a zeptal se ministryně Valachové, jak rozumí pozici naší zahraniční politiky. „Co se týče zásahu, platí pozice ministryně obrany a ministra zahraničních věcí,“ odpověděla Valachová. Na adresu naší zahraniční politiky zareagovala i Alexandra Udženija: „Je to souboj mezi USA a Ruskem. Rusko po rozpadu SSSR oslabilo, teď znovu nabírá na síle. My jsme se po roce 1989 rozhodli, že chceme být v komunitě demokratických, liberálních zemí. Jsme členy NATO a EU a máme se podle toho chovat. Naším spojencem určitě není Bašár Asad, Írán a v tuto chvíli ani Rusko. S Ruskem se bavit musíme, ale je potřeba dát vědět, kam směřujeme.“ Přisadil si i Ivan Bartoš: „Doufám, že zůstaneme součástí liberálního Západu. Já bych se raději řadil k liberálním státům západní Evropy než k Polsku, Maďarsku, potažmo V4.“
A jak účastníci hodnotí zahraniční politiku vlády? „Vláda bez důvěry má omezený mandát, což se do zahraniční politiky promítá,“ zhodnotil věc poslanec Kobza. „Ministr zahraničních věcí žádnou vizi nemá. Máme v Sýrii ambasádu, a neumíme to diplomaticky využít,“ vadilo poslanci Luzarovi. „Jsme partnerem uvnitř NATO. Jsem příznivcem respektování našich závazků,“ řekla ministryně Valachová. „Nevnímám žádnou silnou vizi zahraniční politiky, dokonce ani ekonomickou či hospodářskou,“ souhlasil poslanec Pávek. Místopředsedkyně ODS Udženija řekla: „Společně jsme odmítli kvóty diktované z Bruselu. Bohužel od nikoho neslyšíme, jaká je vize. Pan Babiš jezdí do Bruselu a dělá zahraniční politiku místo svého ministra.“ K obranné a bezpečnostní politice se vyjádřil předseda Pirátů Bartoš. „Podepsali jsme smlouvu o společné evropské obraně, je nastartováno mnoho společných projektů, například volný pohyb členských armád po Schengenu. Sněmovna dnes vládě vzkázala, že by pan Babiš měl o zahraniční politice, byť třeba i pasivně, informovat předsedy jednotlivých stran. Snad tedy budeme lépe informováni, čekáme na druhé kolo kulatého stolu, to první bylo již před měsícem,“ zakončil celou relaci Bartoš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mak
