Moderátorka se nejdříve ptala na to, jak se divadlu daří, a zmínila zprávy o nedostatku sponzorů či dokonce, že se bude Divadlo na Jezerce zavírat. „Uklidněte nás, že to tak není,“ vyzvala ředitele. Což Hrušínský učinil prohlášením, že mají téměř pořád vyprodáno, takže si nemůže stěžovat. Moderátorka pak vyslovila názor, že si to divadlo zavařilo angažovaností, a zeptala se, zda politika do divadla patří. „Já myslím, že politika patří do života. Já bych vůbec nechtěl vést polemiku, jestli jsme si zavařili, nebo nezavařili, nebo jestli má být člověk opatrný, nebo má říkat svobodně to, co si myslí. Já si myslím, že občanská společnost, jejímž se cítím představitelem nebo příslušníkem, tak může skutečně dávat najevo svoje pocity a říkat, co si myslí, tak jak to je, a nazývat věci pravými jmény,“ odpověděl Hrušínský a dodal, že sice jeden sponzor z divadla odešel, ale přihlásili se jiní, kterým tímto děkuje.
Moderátorka se pak zeptala, co říká na to, že mu někteří lidé vyčítají, že se vůbec k politice vyjadřuje. „Vyčítají mi to většinou periodika typu Parlamentní listy, nebo Rukojmí a Aeronety a Pravé prostory atd. Jinak normální média, normální lidé, inteligentní lidé mně nic nevyčítají a spíš bych řekl, že cítím velikou podporu v tom, co říkám, a spousta lidí se ke mně i přidává. Myslím, že to není nic nenormálního, protože žijeme už 30 let ve svobodné zemi a neměli bychom o tuhle výsadu a vymoženost přijít,“ rozdělil Hrušínský společnost na ty normální a na ty, kdo ho kritizují. Souhlasil s moderátorkou, že i jeho otec byl v politice a říkal nahlas, co si myslel, i v době, kdy se to nesmělo, a měl s tím velké problémy. Uznal, že to, co zažívá on, se s otcovými problémy nedá srovnávat.
Fotogalerie: - Ubytovna v malebné vsi?
Svěřil se, že jeho otec do politiky nechtěl, ale aby podpořil Občanské fórum, tak kandidoval z nevolitelného místa, ale preferenční hlasy ho stejně vynesly do Federálního shromáždění. Sám prý dostal několik nabídek na kandidaturu, ale odmítl je, protože divadlo je pro něj přednější. Otec měl problémy již například v padesátých letech, kdy dle Jana Hrušínského dal najevo nějakému politrukovi, co si myslí o přednášce, jak se má správně žít. Takže pak nesměl rok hrát, což podle jeho syna bylo pořád lepší, než když byl ostrakizován v období normalizace. Hrušínský tvrdí, že politiku začal vnímat brzy, protože ho kvůli otci nevzali do pionýra. „Tehdy mě to mrzelo, protože ve druhé třídě šla celá třída do pionýra, dostali ten rudý šátek a my jsme tam s maminkou museli jít, a všichni k tomu šátku dostali nanuka, a mně nedali ani toho nanuka. Já jsem se na to musel dívat a nevěděl jsem proč tehdy, ale bylo to hloupý, protože tu dobu tvořili a vedli hloupí lidé. Ty komunisti, bohužel to tak je. Oni si na osmiletém klukovi vyřizovali účty s dospělým člověkem,“ okomentoval Hrušínský dospívání za komunismu. Právě potřebou utéct před realitou režimu vysvětluje českou zálibu v chalupaření.
V posledních čtyřech nebo třech letech se podle Hrušínského změnilo publikum a lidé intenzivněji čtou mezi řádky a reagují na věci podobným způsobem jako před listopadem 1989. Prý tomu někdy dávají volný průběh, například při představení o tom, jak se Adolf Hitler probudí v současné době. „To je neskutečně aktuální představení, někdy to v tom divadle vypadá jak malá demonstrace. Jednak se tím baví a jednak je tam občas ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík, když si uvědomí, že něco podobného prožíváme teď, že stačí tak strašně málo, aby ta zrůdná ideologie, ať už nacistická, nebo komunistická, ovládla naše životy znovu. Asi jsme nepoučitelní,“ varuje Hrušínský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
