Prezident Petr Pavel poslal 8. dubna dopis adresovaný předsedovi vlády Andreji Babišovi, ve kterém oznámil, že se chce postavit do čela české delegace na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Odůvodnil to ústavní pravomocí zastupovat stát navenek i snahou zachovat kontinuitu české zahraniční a bezpečnostní politiky.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Prezident v dopise Babiše dále vyzval, aby se summitu také zúčastnil a mohl představit postoj vlády k otázkám obranných výdajů a plnění závazků z loňského summitu v Haagu.
V pondělí po jednání vlády Babiš uvedl, že nechce s prezidentem veřejně diskutovat o ústavě prostřednictvím médií. Připustil ovšem, že společnou delegaci s prezidentem na summit si nedokáže představit.
„Nerozumím, co by tam dělal,“ řekl Babiš. Podle něj by společná delegace nedávala smysl a byla v rozporu s bezpečnostními pravidly. Připomněl také, že zahraniční politiku vytváří vláda a názory prezidenta se v některých otázkách od postojů kabinetu liší.
Babiš také opakovaně řekl, že složení delegace zatím není pro vládu tématem, protože summit se uskuteční až za tři měsíce. Kabinet se k otázce vrátí po jednání ministrů zahraničí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.
K otázce sporu o účast na summitu a rozdělení pravomocí mezi prezidentem a vládou se nyní vyjádřila také ústavní právnička Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity ve zpravodajském podcastu Vinohradská 12 Českého rozhlasu. Právnička uznala, že vláda má pravdu v tom, že určuje domácí i zahraniční politiku, i když to Ústava výslovně neříká. Podle jejího výkladu to ale vyplývá z celkového uspořádání ústavního systému. Zároveň ovšem dala za pravdu i prezidentovi Pavlovi, protože dle jejích slov existuje dlouhodobá zvyklost, že prezident na summity NATO jezdí.
Právnička Zámečníková též vysvětlila, jak to je s článkem 63 Ústavy, na který se prezident ve svém dopise z minulého týdne odvolával. Uvedla, že prezident sice podle tohoto ustanovení zastupuje stát navenek, tuto pravomoc ale nemůže vykonávat „na vlastní pěst“.
„Musí postupovat v souladu s vládou a vládní politikou. I veškeré komentáře a literatura, které se k této kompetenci vyjadřují, říkají, že prezident není tvůrcem zahraniční politiky a že v zahraniční politice má postupovat v konsenzu s vládou,“ uvedla ústavní právnička Zámečníková.
Následně Zámečníková uvedla, že Ústava nicméně výslovně neurčuje, kdo má v zahraniční politice hlavní slovo. Zahraniční pravomoci zmiňuje jen u prezidenta, zatímco o vládě pouze říká, že je vrcholným orgánem výkonné moci. Z toho se sice dovozuje, že vláda určuje i zahraniční politiku, podle Zámečníkové ale v Ústavě existuje určitá mezera.
Jedním z hlavních problémů je podle právničky zavedení přímé volby prezidenta, která podle ní vytvořila „silného prezidenta“, aniž by se tomu přizpůsobila Ústava. Prezident má po přímé volbě silnější politickou legitimitu než dříve, kdy ho volil Parlament, Ústava ale jeho pravomoci výrazně nerozšířila ani jasně neurčila vztah mezi prezidentem a vládou v zahraniční politice.
„Už se to určitě nevrátí zpátky, ale ukazuje se, že to do systému může přinést poměrně velký chaos,“ dodala Zámečníková k přímé prezidentské volbě.
Spor mezi vládou a prezidentem podle ní bude muset vyřešit Ústavní soud, pokud nedojde ke konsenzu.
„Spor bude muset někdo rozseknout. A tím někým bude jen a pouze Ústavní soud,“ řekla právnička a dodala, že by některá ze stran musela podat návrh pro takzvaný kompetenční spor mezi prezidentem a vládou. Ústavní soud by pak neposuzoval obecně, kdo má v zahraniční politice větší pravomoci, ale konkrétně to, zda byla některé straně upřena její ústavní kompetence. V takovém případě by podle ní mohlo jít o otázku, zda je prezidentovi bráněno v zastupování státu navenek. Návrh by přitom mohl podat i sám prezident.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 10 čtenářů)
Souhlasíte s účastí prezidenta Petra Pavla na summitu NATO?
lamil
