Podle Dlouhého je nutné vést diskuse o všech rizicích, která se s minimální mzdou pojí. Ekonom sice přiznává, že ani ve velkých ekonomikách, jako jsou USA či Velká Británie, či ve středních a malých ekonomikách, mezi něž patří i Česká republika, se zatím neukázal výrazněji negativní empirický dopad minimální mzdy, ale to se nyní mění.
Dlouhý je totiž přesvědčen, že se velmi málo hovoří o dlouhodobých dopadech minimální mzdy. Navíc prý poslední výzkum ukazuje varovné výsledky, protože například vyšší minimální mzda stimuluje firmy k nahrazování lidí technikou. „Pokud vedení nákupního centra propustí v důsledku zavedení minimální mzdy pokladní a nahradí ji automatickou pokladnou, pak tento/tato pokladní již zaměstnání nenajde a hrozí trvalá nezaměstnanost,“ píše ve svém komentáři Dlouhý, podle něhož naopak dělník, který přišel o místo v recesi, může najít při konjunktuře nové místo.
Zvýší se počet pracujících načerno
Nejzávažnější je podle Dlouhého ale fakt, že toto nucené zvýšení naopak paradoxně pomůže bohatým a sociálně slabším spíše uškodí. „Podobně se negativní dopady projeví u malých a středních podnikatelů, jimž se zvýší mzdové náklady a kteří je nemohou (na rozdíl od velkých firem) jednoduše promítnout do vyšších cen,“ píše a dodává, že minimální mzda prostě není dobrý nástroj v boji s chudobou.
Jak ekonom v komentáři uvádí, může být minimální mzda navíc impulzem pro rozvoj šedé ekonomiky. „Majitel hostince potřebuje zaměstnat další pracovní sílu, ale protože sám je na téměř nulovém zisku (či splácí půjčku), může nabídnout jen plat nižší než vysoko nastavenou minimální mzdu,“ vysvětluje současný prezident Hospodářské komory s tím, že by potenciální zaměstnanec rád pracoval i za tento nižší plat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
