Protikuřácký zákon je zřejmě zapomenut, nikdy o něj možná ani nešlo a určitě v dalších neshodách ani nepůjde. Byla to jen rozbuška napjatých vztahů ve vládní koalici? Na tak zvaný protikuřácký zákon by se ale nemělo zapomenout. O co více ministerští úředníci tvrdili, jak moc je stála práce a úsilí, o to více napovídali, jak je špatný. Přes 240 pozměňovacích návrhů by se asi nesešlo u dobrého a vyváženého zákona?

I proto je dobře, že tzv. protikuřácký zákon nakonec nebyl přijat. Nikdo totiž po něm zvláště netoužil a nikomu v té podobě ani vyhovovat nemohl. Od začátku nebyl optimální, podle kritiků příliš rozsáhlý a komplikovaný, nevyvážený, neodpovídal zkušenostem z okolních zemí, řešil mnoho věcí najednou – cigarety, drogy, alkohol a ve svém výsledku nemohl dopadnout ani jinak.

Vznešený název – Zákon na ochranu veřejného zdraví naznačuje mnohé, obsah je ale daleko prostší. Snad i proto byl novináři zjednodušeně přejmenován na protikuřácký zákon, aby se o něm vůbec dalo diskutovat. Je to zákon jednostranně tvrdý, nevyvážený, rozděluje nekompromisně společnost na kuřáky a nekuřáky a nehledá práva druhé strany.