Náhoda není náhoda ani náhodou aneb kdo vytěží panika virus

V knize o spolupráci s Karlem Krylem jsem v nějakých souvislostech napsal, že náhoda není náhoda ani náhodou. Rezonuje to i s prastarým filosofickým výrokem, že všechno souvisí se vším. Jedním z každodenních příkladů obou těch tezí byla i středeční tragikomedie kolem volby části členů do Rady České televize. Ostatně divadla an sich teď nejedou, takže to hned kdosi zdramaturgoval, zrežíroval a sehrál jinde. Všecko jedno, jestli je to fraška Na Jezerce, anebo na Malé Straně – líbějí vodpustit, hlavně když je to dost košer antibabišlich, vědí?! Ale jak a s čím to všechno nenáhodou souvisí? Inu, třeba asi tak nějak, anebo i nějak jinak, kdo ví (a každý ať si to přebere sám):    

Zdrojem i startérem všeho byla i zde stará a v tuzemácku už velmi osvědčená čili standardní metoda úniku informací z vlastních řad. V tomto případě šlo o únik z mailové korespondence, kterou jeden adresát označil za osobní. A to rozehrálo první dějství s podtitulem „Berkovcova mailová aféra“. Sehráno v zákulisí politických kuloárů s balkónovou scénou mainstreamové pavlače. Druhé dějství opět v žánru „opozity show“ dominovalo středečnímu prostoru i času plenární schůze Poslanecké sněmovny vskutku a doslova vyčerpávajícím způsobem. Oživení na kamery a zdramatizovaná zápletka rozměru kvazi antického dramatu, kde nakonec padnou všichni. Dívat se na to nedá (zejména pro insidery je to utrpení mladých veltmanů z Karibiku) a je to delší a náročnější než Pucciniho Bohéma. Třetí dějství s podtitulem „Jak zničit krtka a uklovat ptáka Loskutáka“ jedním vrzem by divadelní kritik možná mohl charakterizovat jako Lipany i Chlumec v bitvě o katarzi, čemuž se v divadelním hantecu říká „utírat si nos židlí“. A čtvrté dějství alias rozuzlení? Jak jinak než z nouze ctnost, anóbrž „Vichr z hor“. Ostatně bez vichru by jistě do sehrání té tragikomedie o tom, „jak poznat pravdu“, nikdo z ochotníků i neochotníků předem nešel. Kdo je z branže, tak ten ví, že divadlo je věc předem domluvená. To se učí hned v prvním ročníku dramatických oborů. A drží to jak ševcovská víra. „A nejen na scéně divadelní, ale i na scéně politické.“ Neboť když se dobře drží basa, tak tvrdí nejen muziku. Tož tak.