„Kdo by nechtěl stabilizovat veřejné finance a zastavit nesmyslné vyhazování peněz daňových poplatníků. Kdo by nechtěl bojovat proti daňovým únikům, daňovým rájům a nelegálnímu hazardu. Nicméně tyhle deklarace byly v každém programovém prohlášení minulých vlád. Pokud to myslím vážně, ale zároveň chci rušit EET, pak tyhle návrhy leží opravdu pouze v obecné rovině,“ píše Seďa.

„Podobně je to se sliby snížení sociálního pojištění o dvě procenta, pravidelné valorizace důchodů, zkrácení odpisů, zvýšení limitu k registraci DPH, zvýšení vdovských důchodů či podpory rodin s dětmi. Vše je chvályhodné, kdyby vláda scházející desítky miliard korun měla i na příjmové straně rozpočtu. V prohlášení se totiž velmi obecně hovoří toliko o rušení nesmyslných daňových výhod či o zvýšení spotřebních daní z hlediska škodlivosti. A ty rozhodně miliardové výpadky nenahradí,“ dodává Seďa.

„Green Deal je příležitostí, ale zároveň i velkou zodpovědností. Aktualizovat Státní energetickou koncepci ČR či nový energetický zákon v tak krátkých lhůtách bez kvalitní odborné diskuse způsobí řadu budoucích problémů. Vždyť těch třicet navrhovaných zákonů EK bude třeba kvalitně oponovat na základě našich národních zájmů. A konečné znění těchto závazných zákonů bude třeba převést do naší legislativy. Energetická bezpečnost je velmi důležitá a zasahuje do života celé země,“ zmínil Seďa. 

Ing. Antonín Seďa

• SOCDEM
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Podpora jaderné energie je nutností, ale prozatím EU ještě nerozhodla o podmínkách pro její přechod do obnovitelných zdrojů. A rok 2033 pro ukončení spalování uhlí se bude blížit čím dál rychleji. Pokud je cena energie v naší zemi srovnatelná s jinými členskými zeměmi EU, pak je problém v rozdílech příjmů, které u nás dosahují třetiny příjmů německých. O tom programové prohlášení nehovoří, protože zvyšování platů po škrtech vlády bude jistě nižší, než tomu bylo za předchozích vlád. To platí i o důchodech či sociálních dávkách,“ dodal Seďa.

„Kapitola sociální a rodinné politiky je psána tak, že by potřebovala peníze navíc, které scházejí a scházet budou. Opět se hovoří o důchodové reformě, údajně spravedlivější, ta si ovšem vyžádá desítky miliard korun, pokud budu chtít zachovat životní úroveň starobních důchodců a zároveň snížit dobu nároku na důchod či prosadit předčasné odchody do penze. Takže ano, vzhůru do toho, ale mějme na mysli, že bude třeba najít dodatečné zdroje pro posílení zejména nízkých důchodů,“ podotkl.

„Nedá mi to, abych neokomentoval navýšení armádního rozpočtu na dvě procenta do roku 2025. Za prvé tento závazek nevychází z vůle občanů, o tom jsem přesvědčen. A za druhé, vláda by měla jasně a předem říci, odkud ty desítky miliard vezme. Protože nyní v rozpočtu nejsou, navíc pravice prosadila každoroční strukturální deficit ve výši 130 miliard korun a dnes navrhuje škrty ve výši 80 miliard. Podle odborových svazů je dnešní rozpočet a zřejmě i rozpočtový výhled podhodnocen z pozice výše inflace. K tomu je třeba připočíst nutné výdaje v boji proti covidu. A obávám se, že digitalizace státní správy potřebné úspory v požadované výši nepřinese,“ dodal.

„Je dobře, že se mluví o podpoře bydlení, zejména z pohledu nájemního bydlení formou půjček. Ale na ty budou potřeba miliardy, či spíše desítky miliard volných finančních zdrojů. Pokud se krize v bydlení nezačne ihned řešit, pak se projeví ve zhoršení již dnes špatného demografického vývoje a zhoršení kvality života. Slibované prosekání byrokratické džungle je chvályhodný závazek, nicméně na této džungli se podílely všechny předchozí vlády včetně těch pravicových. Takže je daleko důležitější otázka, co skrývá programové prohlášení vlády. Možnou odpověď na tuto otázku skrývají slova, pronesená místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí: Mejdan státu za této vlády skončil,“ zakončil.