Zdeněk Mlynář byl až do roku 1968 aktivním komunistou, jehož pojilo dlouholeté přátelství s Michailem Gorbačovem, se kterým studoval práva na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. Nesouhlasil ovšem s okupací, později byl vyloučen ze strany, podepsal Chartu 77 a emigroval do Rakouska. V době těsně po sametové revoluci pobýval Mlynář v Moskvě, kde diskutoval s tehdejší vládnoucí komunistickou garniturou v čele s Gorbačovem.

Podle zjištění historika Michala Macháčka měli mít sovětští i českoslovenští komunisté zájem prosadit na post prezidenta právě Mlynáře. Klíčový je přepis telefonního rozhovoru mezi členem sovětského politbyra Alexandrem Jakovlevem a Karlem Urbánkem, což byl tehdy nejvýše postavený československý komunista.