Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Skupina Brno Plus sdílela na facebooku webový článek o trojici kočovných ukrajinských rodin, které dorazily do Česka se zdůvodněním, že jim válka na Ukrajině přerušila tradiční kočovný způsob života. Tyto tři rodiny získaly víza a v úterý se měly nastěhovat do zařízení pro uprchlíky v Bělé-Jezové u Mladé Boleslavi. Nakonec ale ubytování od státu nevyužily a odjely neznámo kam.
Romští uprchlíci strávili v bývalých kasárnách na okraji Pardubic celkem týden, i když původně tam měli být tři dny. Protáhlo se však ověřování, zda nemají kromě ukrajinského také maďarské občanství, což by bylo překážkou pro udělení dočasné ochrany.
„Jakmile měla policie k dispozici veškeré podklady pro udělení víza za účelem dočasné ochrany, zajistila převoz Romů na KACPU, kde jim víza udělila. Poté byli převezeni na kontaktní místo pro vyplacení sociální podpory v hotovosti. Následně byl připraven převoz na zajištěné ubytování. To však nakonec nevyužili a požádali, abychom je vysadili na nádraží v Pardubicích a v Praze, odkud nakonec odcestovali,“ cituje Deník.cz policejní mluvčí Markétu Janovskou.
Kam odjeli, to prý nikdo netuší.
Koordinátor dobrovolníků Miloš Lášek, který s nimi byl v kontaktu, si pochvaloval, že „ti lidé v táboře byli ohromně fajn, objevily se jen mírné problémy mezi nimi, což nejspíše vyplývá z jejich naturelu“.
Skupina Brno Plus k tomu na facebooku podotýká, že stručná zmínka o vyplacení sociální podpory v hotovosti obnáší při počtu přes čtyřicet osob více než dvě stě tisíc korun. „Z toho, co uvádí ministr vnitra, vyplývá, že existuje silný důvod domnívat se, že část imigrantů z Ukrajiny je součástí organizovaného zločinu cíleného na sociální dávky z našeho státního rozpočtu,“ dodává k tomu.
Skupina již dříve upozornila na neuvěřitelný rozhovor Víta Rakušana pro Seznam Zprávy, z něhož vyplynulo, že vláda téměř tři měsíce nechala proudit lidi z Ukrajiny v podstatě nekontrolovaně, kdo do země přichází neřešila, a kdyby nebyl ministr vnitra donucen k přiznání kauzami se skupinami Romů ve velkých městech, veřejnost by se o tom nejspíš vůbec nedozvěděla.
Ministr rovněž sdělil, že se bude snažit Romy s maďarskými pasy, kteří nemají nárok na dávky, motivovat k rozmístění do krajů. To považuje Brno Plus za mimořádně nebezpečné.
Skupina Brno Plus se totiž primárně zaměřuje na sledování situace v jihomoravské metropoli, kde skupiny ukrajinských Romů již přes týden bivakují před hlavním nádražím i u úřadu práce.
Aktuální situaci dokládá fotografiemi, na kterých větší skupina vegetuje v parku u nádraží.
Žádá proto primátorku Vaňkovou, aby uložila policii důsledně a nepřetržitě hlídat pořádek před hlavním nádražím. A zároveň aby se jasně postavila proti úvahám o dalším dovozu ukrajinských Romů do Brna, které zaznívají v rámci vládních snah rozestrkat po republice velkou skupinu z pražského Hlavního nádraží.
Ředitel Romodrom: Musí přijít tvrdá politika
Proti tomu ale Nikola Taragoš, ředitel neziskové organizace Romodrom, v LN ujišťuje hejtmany a starosty, že v případě ukrajinských Romů se nemají čeho bát. „Stalo se z toho politické téma, které se zbytečně nafukuje,“ protestuje.
Praha, Brno a Ostrava se podle něj dostaly na hranici kapacit proto, že jim ostatní kraje nepomáhají. Proto Taragoš žádá „jasný a tvrdý pokyn, aby se zřídily ubytovací kapacity i pro romské běžence“. A když to neudělají hejtmani, měl by jim to prostě přikázat ministr vnitra. „V tuto chvíli do toho musí přijít tvrdá politika,“ myslí si ředitel neziskovky.
Ústecký hejtman: Lidé už tu další problémy nechtějí
Před vizí „tvrdé politiky“ se zděsil v úterním Interview ČT24 ústecký hejtman Jan Schiller, podle kterého má každý kraj specifické možnosti, a Ústecký, který patří k nejchudším a navíc má s romskou komunitou dost svérázné zkušenosti, je toho jasným příkladem. „Veškeré sociální problémy v republice se vždy přesunuly do našeho kraje. Lidé jsou na to už zvyklí, ale další problémy tu už nechtějí,“ dodal smutně ústecký hejtman.
Ředitel Taragoš se v rozhovoru pustil do úvah, že u starostů hraje roli předvolební populismus před podzimními komunálními volbami.
Taragoš připustil, že ukrajinští Romové ze zakarpatského venkova jsou skutečně jiní, i ve srovnání s těmi „našimi“. „Buďto rozdíly budeme akceptovat a nějakým způsobem s nimi nakládat, nebo se nám to vymkne,“ dodává.
A přiznává i značný odpor vůči běžencům ze strany českých Romů, kteří jsou pobouřeni, že jim se tolik nikdy nepomáhalo. „Romská menšina v Česku standardně kopíruje majoritu. Je tam část lidí, která pomoc kritizuje a část lidí, která šíří dezinformace. Pak je ale tady velká část, která je solidární,“ ujišťuje.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
