„Ta myšlenka je něčím, co je mezi spojenci zcela normální. Ta základna buď bývá i s vojáky, nebo jen s materiálem a země, které to se svojí obranou myslí vážně, se takovým věcem nevyhýbají. Česká republika je v rámci alianční obrany zemí týlovou, a pokud by ta alianční potřeba nastala, bylo by dobré, aby to naše politická reprezentace zvážila,“ řekl Landovský, ale ihned dodal, že ta potřeba se zatím neobjevila a v Alianci se o tom nemluví.
Landovský navíc poradil Vondrovi, ať si nejdříve zjistí vztahy České republiky k letišti, protože to je nyní v soukromých rukách. Navíc Česká republika už s Aliancí řeší základny v Čáslavi a Náměšti, kde ta spolupráce již probíhá a jsou tam investice v rámci aliančního programu. „Nová základna teď není na pořadu dne. Vondra má rád úderné věty a tohle byla úderná věta, ale musel by nejprve být zájem ze strany USA, ten zatím není,“ dodal Landovský.
Ing. Kateřina Konečná
Česká republika podle velvyslance při NATO v poslední době díky investicím do obrany zvyšuje svoji reputaci. „To, že Česko dá na obranu v příštím roce 1,4 procenta HDP, je nad poměry toho, co se dávalo. Poslední dvě vlády navyšováním rozpočtu na obranu umožnily, aby se konečně začalo modernizovat, a letošní rok chystá Ministerstvo obrany výdaje na modernizaci ve výši 40 miliard korun, což je u nás nevídaná věc. Díky nákupu moderního vybavení jsme v Alianci mnohem důvěryhodnějším partnerem,“ vysvětlil Landovský s vírou, že při dobré politické vůli se dostaneme na kýžená dvě procenta HDP na obranu, jak se v NATO domluvilo.
„V rámci Aliance se totiž velmi pečlivě sleduje to, jak která země plní cíle výstavby schopností, jak modernizuje své vybavení. Velení Aliance musí mít přesně poznatky o tom, jaké má která země k dispozici vybavení, aby při případných operacích věděli, s čím mají počítat,“ pokračoval Landovský, který je rád, že Česká republika letos konečně splnila, co v rámci investic slíbila.
Fotogalerie: - Jedeme dál
Landovský také zhodnotil stav české armády jako velmi dobrý. „Po stránce připravenosti a počtu vojáků je na tom česká armáda dobře a své teritorium dokáže chránit. Ale je potřeba dále modernizovat vybavení, zejména k posílení ochrany životů vojáků, na což Aliance hodně dbá. Nemůžeme jezdit na starých sovětských tancích,“ prohlásil a připomněl, že už se rozjel tendr na nová bojová vozidla pěchoty.
Pravděpodobnost velkého ozbrojeného konfliktu je podle Landovského mizivá, a proto mají dnešní armády tak málo aktivních vojáků. „Velká válka je natolik nebezpečná, že se na ni musíme neustále připravovat, ale natolik nepravděpodobná, že to není věc, která by nastala lusknutím prstu. My máme v současnosti armádu střední velikosti, která by sice v kontextu třeba vojsk z počátku 20. století působila směšně, ale v rámci dnešních aliančních dohod a pravděpodobnosti vypuknutí války je těch 8 000 vojáků zcela dostačujících,“ vysvětlil Landovský.
Reagoval také na nečekaný americký útok na íránského generála Sulejmáního. „V Alianci totiž fungují dva módy spolupráce, v tom prvním jeden činitel, třeba Spojené státy, informují o svých akcích, ale nechtějí na těchto akcích žádnou součinnost,“ řekl k tomu, že Američané nežádali spojence v NATO o schválení útoku na Sulejmáního. „Ale Američané nás dlouhodobě informovali o eskalaci napětí v regionu a íránské aktivity jako útoky na ropná pole v Saúdské Arábii a další útoky proti mezinárodnímu právu. Takže ta akce Spojených států byla reakcí na íránské chování a my jsme hned po útoku byli informováni o důvodech a budeme o tomto informováni i nadále,“ ubezpečil Landovský.
Severoatlantická aliance je podle Landovského klíčovou organizací pro udržení světového míru. „Protože ani v rámci EU, natož pak v OSN není taková míra politické shody jako v Severoatlantické alianci. Aliance je podle mého nejakceschopnější platformou v rámci udržování světového míru,“ prohlásil.
„V rámci Severoatlantické aliance samozřejmě mohou nastat a nastávají spory mezi jejími členy, ale i díky článku pět o pomoci ostatních zemí si nikdo nedovolí napadnout jakéhokoli člena NATO. I proto má Aliance u nás tak velkou podporu, téměř 60 % lidí schvaluje naše členství,“ řekl nakonec Landovský a zkritizoval slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hovořil o mozkové smrti NATO. „Jeho slova si vysloužila velkou odezvu od ostatních spojenců jako Německo nebo Spojené státy a ti všichni za Aliancí a její potřebností stojí,“ dodal.
Psali jsme:
_635936240820164861.jpg&id=111284)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
