Jednání, jemuž předsedal prozatímní prezident Oleksandr Turčynov, bylo svoláno týden po pádu bývalého prezidenta Janukovyče a den poté, co ruské jednotky zvláštního určení obsadily vládní budovy na Krymu.
Turčynov žádal vyhlášení válečného stavu a ozbrojený odpor. Ale ministři a další varovali, že to Ukrajina nemůže udělat sama a že Západ nepomůže.
- Celý text je ZDE
„Nejsme připraveni na válku. Potřebujeme čas. Potřebujeme pomoc. Potřebujeme tvrdou reakci světa, mezinárodního společenství. Řeknu to jednoduše. Dnes nemáme armádu. Byla systematicky zničena Janukovyčem a jeho nohsledy,“ prohlásil tehdejší ministr obrany Ihor Těňuch. Podle něj by Ukrajina v daný okamžik mohla mobilizovat do 5000 vojáků.
Rusko by však podle jeho informací mohlo použít jednotky účastnící se manévrů na východní hranici, které zahrnovaly 38 000 vojáků včetně obrněných sil, letecké a námořní podpory.
Jiní ministři řekli Turčynovovi, ať nečeká lidový odpor na Krymu kvůli převažujícím náladám. Z nich vinili ruskou propagandu a „podvratné“ operace.
Premiér Jaceňuk řekl Turčynovovi, že země nemá peníze na válku, protože Janukovyč je ukradl. Také poznamenal, že USA stáhly dvě válečné lodě z Černého moře, což signalizuje jejich úmysly. Když se jej Turčynov zeptal, zda se NATO „bojí“ Ukrajině pomoci, premiér odpověděl: „V současném prostředí, bezpochyby.“
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
