Britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil třiadvacet esejí z let 1994 až 2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí autor nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi a že svět vstoupil do epochy míru a demokracie. Ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.
Na adresu 20. století podotýká, že je „na nejlepší cestě k tomu, aby se z něj stal paměťový palác sloužící k uchování mravních ponaučení: pedagogicky upotřebitelný kabinet historických hrůz se zastávkami nesoucími názvy Mnichov nebo Pearl Harbor, Osvětim, Gulag, Arménie, Bosna či Rwanda a zastávkou 11. září.“
Fotogalerie: - 70. výročí osvobození Osvětimi
Fotogalerie: - Stalinovo rodiště
Tonymu Judtovi nechybí nadhled, lehkost, vtip. Rozdíl mezi Evropou a Amerikou tak třeba popíše skrze jediný detail: „Uvařme hrnek americké kávy. Dá se najít všude. Může ho připravit kdokoli. Je laciný – a dolijí vám ho zadarmo. Protože je v zásadě bez chuti, lze jej ředit podle libosti. Co mu chybí na lákavosti, to vynahrazuje svou velikostí. Jde o nejdemokratičtější metodu na zavádění kofeinu do lidských bytostí, jaká byla kdy vynalezena. Teď si vezměme šálek italského espressa. Potřebuje drahé vybavení. Poměr ceny a objemu je absurdní, což svědčí o lhostejnosti k zákazníkovi a neznalosti trhu. Estetické uspokojení, které nápoj doprovází, výrazně převažuje nad jeho metabolickým dopadem. Není to pití, ale artefakt.“?
Mohutný titul vydává nakladatelství PROSTOR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
