Britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil třiadvacet esejí z let 1994 až 2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí autor nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi a že svět vstoupil do epochy míru a demokracie. Ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.

Na adresu 20. století podotýká, že je „na nejlepší cestě k tomu, aby se z něj stal paměťový palác sloužící k uchování mravních ponaučení: pedagogicky upotřebitelný kabinet historických hrůz se zastávkami nesoucími názvy Mnichov nebo Pearl Harbor, Osvětim, Gulag, Arménie, Bosna či Rwanda a zastávkou 11. září.“