Kryt, jehož stavba začala v 50. letech minulého století, v éře tzv. Studené války a nepřátelství mezi Západem a Východem, s rozlohou 1332 metrů čtverečních, dokáže pojmout až 1300 osob. Základy pro stavbu bunkru lze ovšem vystopovat až do doby druhé světové války. Byly jimi štola, kterou nechali zbudovat Němci jako úkryt pro případ spojeneckých náletů. Její přesné umístění se ovšem nikdy lokalizovat nepodařilo.
Od svého zbudování až po pád socialismu byl bunkr veden správně přímo pod Československou armádou pod stupněm tajné a s kódovým označením STOÚ 01 02 004. Od roku 1994 pak prostor spravuje Hlavní město Praha. Městská část Praha 2 pak od roku 2014 umožňuje veřejnosti prohlédnout si bunkr jednou měsíčně.
Letos si bunkr návštěvníci mohli prohlédnout symbolicky ve dny výročí spojeneckého bombardování Drážďan. K tomu došlo mezi 13. a 15. únorem 1945, tedy v posledním roce války, kdy již nacistická Třetí říše ztrácela dech. Během čtyř náletů tehdy shodilo celkem 769 bombardovacích strojů britské Royal Airforce (RAF) a americké United States Army Airforce (USAAF) na německé město více než 3900 tun výbušných a zápalných pum. Útok si vyžádal podle odhadů až 25 tisíc mrtvých, přičemž Drážďany byly takřka kompletně srovnány se zemí včetně historických památek. Centrum Drážďan bylo po válce renovováno doslova kámen po kameni znovu.
Během náletu na Drážďany byla spojeneckými letouny bombardována i Praha, a to 14. února. Nálet Američanů na Prahu (údajně nebyl plánovaný a došlo k němu omylem kvůli chybě pilotů a navigátorů letadel) usmrtil 701 lidí a 1184 obyvatel Prahy bylo zraněno. Značné byly i škody na městské zástavbě. Zcela zničeno bylo 68 domů, nejvíce v oblasti Vinohrad (21) a Nového města pražského (24). Těžce poškozeno bylo celkem 168 domů, na Vinohradech 59 a na Novém městě 61. Kompletní výpis materiálních a lidských ztrát v důsledku bombardování lze nalézt na internetových stránkách Vojenského historického ústavu. Za oběť bombardování padlo i několik známých památek. Jmenovat lze například vzácnou Vinohradskou synagogu. Kostel v historických Emauzech odnesl spojenecké bombardování původní střechou.
Fotogalerie: - V krytu civilní ochrany
O tom, jak vypadají prostory krytu Folimanka v současnosti, se můžete přesvědčit z naší fotogalerie či videa přímo z místa. Bunkr je údajně stále funkční a v případě potřeby by mohl být využit. Z povahy svých dispozic není určen na dlouhé obývání například v případě jaderné apokalypsy, ale spíše na krátkodobější pobyt, možným využitím například pro případ útoku chemickými zbraněmi či konvenčním bombardováním. V případě potřeby by lidé posedávali, polehávali na dlouhých chodbách bunkru.
Fotogalerie: - Atomové zbraně v Brdech
Kryt disponuje pancéřovými dveřmi, vlastní studnou a funkčním elektrickým agregátem o výkonu 30 kW. Prostor je tak soběstačný, osvětlený, vytápěny a okysličovaný přetlakem. Vnitřní atmosféra bunkru mohla být v případě potřeby ještě přikrmována vzduchem z tlakových láhví v místnosti s názvem „kyslíkárna“. Prostor rovněž disponuje vlastní studnou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
