Státní návštěva v Srbsku se v mnohém od předchozích cest lišila. Ještě nikdy se tak výrazně nemluvilo o vzájemném, silném a dlouhodobém přátelství obou národů jako právě v případě Čechů a Srbů. Bělehrad byl ověšen českými vlajkami, český prezident byl přijat s nejvyššími státními poctami.
V internetových diskusích na srbských zpravodajských serverech se objevovaly jen pozitivní ohlasy a slova díků prezidentu Zemanovi. Ten totiž mimo jiného prohlásil, že stejně jako Srbové odmítá vznik samostatné kosovské armády, která by podle jeho slov nebyla ničím jiným než vyzbrojením bývalých teroristů z UCK.
V pátek navíc vyšel v prestižním deníku Politika, který vychází už 110 let, obsáhlý rozhovor, v němž Miloš Zeman celou řadu témat ještě dále rozvedl. Poslední dobou se český prezident několikrát vyjádřil k bombardování Jugoslávie v roce 1999. Jako první se k této události vrátil v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Fotogalerie: - Zeman v Srbsku
Jak nyní prezident Zeman řekl srbskému deníku Politika, tehdejší systém Slobodana Miloševiće byl sice autokratický, ale to však není totéž, co totalitní. „Kromě toho, bombardování Jugoslávie bylo proti rezoluci OSN a nebyly vyčerpány všechny možnosti mírového řešení,“ uvedl Zeman.
„Představte si situaci, kdy NATO připravuje rozsáhlou intervenci a Česká republika tehdy byla členem aliance pouze tři týdny. Všichni další členové byli pro a pouze v Česku se celou noc diskutovalo o tom, co bychom měli udělat. Tohle bylo jedno z nejtěžších politických rozhodnutí v mé kariéře," řekl.
Miloš Zeman v rozhovoru zalitoval, že Evropská unie nemá společnou zahraniční politiku. „Nezapomeňte, že tři ministři zahraničních věcí – Polska, Německa a Francie – podepsali dohodu s Viktorem Janukovyčem a Vitalijem Kličkem. A o několik hodin později bylo všechno úplně jinak. Jak potom můžeme mluvit o společné zahraniční politice, když tři diplomaté z EU podepíší nějaký dokument, který bude později pošlapán na jednom náměstí. A Majdan není jediné náměstí na Ukrajině,“ sdělil prezident.
V rozhovoru došlo i na otázku, jak Miloš Zeman komentuje názory některých amerických politiků, kteří tvrdí, že by jako ochranu proti Rusům bylo potřeba instalovat protiraketový štít v Česku a Polsku.
„O tom programu se před čtyřmi, pěti lety diskutovalo jako o opatření proti Íránu, ne proti Rusku. Myslím, že musíme podporovat proces demokratizace v Rusku a postoj, který vyjádřili ti američtí politici, není dobrým způsobem, jak zavést demokracii. Potřebujeme diskuse a jednání, a pokud zřídíte rakety ve střední Evropě, odpověď, kterou dostanete, bude rozmístění raket na druhé straně, v Rusku,“ odmítl Zeman americký raketový systém v Česku.
Podporujete ruskou myšlenku o federalizaci Ukrajiny? „To není jen ruská myšlenka. Tato myšlenka je založena na zdravém rozumu. A co konkrétně znamená federalizace? To je ve skutečnosti decentralizace a převod části odpovědnosti na místní samosprávy. USA, Švýcarsko a Německo jsou federace, tak proč by nemohla i Ukrajina? Není to ruská myšlenka, ale americká, švýcarská a německá,“ dodal český prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro srbský deník Politika.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
