Zeman podotkl, že tvrdí totéž a anexi Krymu považuje v rozporu s mezinárodním právem. „Návrat Krymu Ukrajině zůstává pouze nadějí,“ doplňuje však.
Dále se zmínil i ke smrti posledního federálního premiéra Jana Stráského. Zeman podotkl, že to byl člověk, kterého si mělo cenu vážit, a poukázal na jeho nepříliš pozitivní názor na klimatické aktivisty.
Ing. Miloš Zeman
Jan Stráský, který zemřel počátkem listopadu ve věku 78 let, řadu let pracoval jako úředník ve Státní bance československé (SBČS), po listopadu 1989 byl ministrem, předsedou vlády a půl roku vykonával část pravomocí hlavy státu. Vyzkoušel si také nelehké působení v čele šumavského národního parku, na nějž Zeman rovněž vzpomenul.
Dále pokračoval k opozici a silné pozici Andreje Babiše. „Každá strana má úspěch na základě osobnosti lídra této strany a přitažlivosti volebního programu,“ zmínil prezident. Nejdůležitější má být právě lídr strany, což Babiš dle něho, na rozdíl od opozičních předáků, splňuje.
Právě s poukazem na vhodné vůdce politických stran se diskuze volně přesunula ke schůzi Zemana s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Zeman si schůzi pochvaloval s poukazem na to, že se na všech tématech společně shodli. S Maláčovou tak sdílí stejný pohled na nutnost zavedení patnáctitisícové minimální mzdy a taktéž na to, že ten, kdo odmítne nabízenou práci, nemá přijímat sociální dávky. Maláčovou prezident označil za „hvězdu sociální demokracie“.
Jana Maláčová
Následovalo zhodnocení oslav 17. listopadu a s tím spojených demonstrací. Padla slova i k té na Letné. Zeman ji onálepkoval slovy „shromáždění neúspěšných“, jelikož se podle jeho slov jednalo o shluk opozičních příznivců, kteří však prohráli ve volbách.
Zdůraznil také, že na Letné byli všichni předsedové opozičních stran. „Pan Minář jim dává instrukce, jak si mají počínat,“ řekl. Hlava státu pokládá výzvy k odchodu premiéra bez voleb za „směšné a hloupé“. Opozice je prý frustrovaná a snaží se volby zpětně vyhrát nedemokratickým způsobem.
Pak se prezident vyjádřil rovněž k pokřiku „Kalousek na Hrad“. „Proboha, co ti lidi volají, když Kalousek dotáhl svoji stranu k pěti procentům,“ nestačil se Zeman divit. Kalousek by prý podobně skončil i u těchto prezidentských voleb.
Fotogalerie: - Korzo Národní
A dodal, že významný svátek není vhodná příležitost k těmto projevům „frustrovaných a poražených“.
Naopak mile jej překvapil smířlivý projev Babiše v Národním muzeu. „Andreji, udělal jsi dobře, že jsi v tomto projevu ani jednou větou nezmínil Milion chvilek pro demokracii,“ měl mu Zeman v tomto týdnu k projevu říci.
Zeman si neodpustil, že podobně smířlivý byl i jeho projev na oslavách 28. října a zmínil, že na něj reagovala „jedna z politických nul“ předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, jenž tvrdil, že z něj nepochopil Zemanovu vizi. Zeman přitom připomíná, že o své vizi již sepsal několik knih a měl i mnoho přednášek.
Dalším bodem diskuze byl senátor Marek Hilšer, který oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Ten v minulých volbách hlavy státu získal 455.000 hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. „A jemu je již více než čtyřicet let?“ obořil se Zeman. Načež dodal: „Tak to je snad jediné, co ho kvalifikuje.“
Prezident se zamyslel nad svými minulými oponenty. Nejvýznamnějším je pro něj jeho předchůdce - prezident Václav Klaus, se kterým spolu vedli diskuze přes padesát let. „Dokázali jsme držet slovo a respektovat se,“ vyšvihuje jej.
Sympatický Zemanovi měl být dokonce bývalý předseda vlády Petr Nečas, i když, jak zmínil, měl následně Nečas problém „se zásahem těžkooděnců na úřadu vlády“.
Pokračoval s tím, že i dnes jde spatřit ostrovy pozitivní deviace. V politice za ni ocenil Trikolóru Václava Klase mladšího. Ta má dle něho charismatického vůdce a srozumitelný program.
Podotkl rovněž, že se setkal s mnoha podnikateli a váží si jejich práce. Opět přitom vzpomenul na Jana Antonína Baťu. Sám prý i dnes vidí několik podnikatelů baťovského typu.
Co se týče obrany, Zeman zopakoval své varování před jednáním NATO s Talibánem. Z Afghánistánu se podle něj poté stane centrum terorismu a výroby drog.
Ke sklonku pořadu se pak rozhořčil nad tím, jak útočník v Německu v úterý večer při lékařské přednášce v Berlíně ubodal 59letého primáře Fritze von Weizsäckera, syna německého exprezidenta Richarda von Weizsäckera. Útočník měl trpět bludy a motivem má být „všeobecná averze vůči rodině zabitého“. Právě vzhledem k útočníkovu akutnímu psychickému onemocnění na něj nebyl vydán zatykač a místo vazby bude umístěn na psychiatrickou kliniku. „Když vám hrozí nejvyšší trest, v Německu doživotí, tak nejjednodušší je prohlásit se za blázna,“ okomentoval to Zeman.
Fotogalerie: - Prezident v Srbsku
A úplným závěrem prezident podotkl: „Demonstrovat je svaté právo občana a stejně tak je povinnost občana chodit k volbám.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
