Lubomír Štrougal byl předsedou československé federální vlády od ledna 1970 do října 1988, suverénně nejdéle ze všech českých a československých premiérů. Bývalý ministr zemědělství, vnitra a místopředseda vlády se stal druhou nejvlivnější personou režimu „normalizace“. Nakonec byl předsedou celkem šesti vlád po sobě. Měl pověst technokrata a politika zaměřeného na praktické řešení problémů.
V listopadu 1989 se o něm uvažovalo jako o nástupci Miloše Jakeše v čele KSČ, nabídku na funkci generálního tajemníka ale odmítl.
Po listopadu 1989 byl několikrát trestně stíhán, především kvůli usmrcení osob při pokusu o překročení západní hranice. Odsouzen ale nebyl nikdy. Poslední stíhání bylo přerušeno kvůli jeho zdravotnímu stavu, který už neumožňoval vnímání procesu.
Lubomír Štrougal se narodil v říjnu 1924 v rodině dělníka v cementárně, který ve Veselí nad Lužnicí zakládal KSČ. Jeho otec pak zahynul během druhé světové války při bombardování berlínské věznice Plötzensee, kde byl vězněn.
Jeho syn po válce vystudoval práva a následovala rychlá kariéra v jihočeském krajském výboru KSČ. V březnu 1959 se ve věku 34 let stal ministrem zemědělství, o dva roky později ministrem vnitra. Jeho nástup byl velmi dramatický, předchůdce Rudolf Barák byl totiž zatčen.
V roce 1964 se za jeho ministrování odehrála „akce Neptun“, inscenovaný nález nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě. Jednalo se o provokaci československé rozvědky.
Po působení na ÚV KSČ (které bylo v té době vnímáno oproti ministerstvu jako povýšení) se v roce 1968 vrátil do vlády jako vicepremiér Oldřicha Černíka. Odmítl nabízenou funkci v kolaborantské vládě, kterou se pokoušela skupina kolem Biľaka a Indry sestavit po srpnové okupaci. Naopak zastupoval premiéra Černíka zajatého v Moskvě a jeho argumentace, že vláda i bez premiéra funguje standardně, byla důležitým faktorem, že pokus o výměnu vlády neuspěl.
Během následujících měsíců ale stupňoval svou kritiku Dubčekova vedení a jeho neschopnosti situaci v zemi vyřešit. V tom se shodoval se svým kolegou z vlády Gustávem Husákem, který v dubnu 1969 s podporou Moskvy Dubčeka vystřídal.
Štrougal v lednu 1970 nahradil premiéra Černíka a stal se na dlouhé roky hlavní osobností československé exekutivy. Je spojen s „normalizací“ ve všem, co toto období přineslo. Podle mnohých ale patřil v té době k nejkompetentnějším představitelům strany. Patřil k pragmatické frakci, která se snažila hledat kompromisy a v rámci možností režimu prosadit co nejvíce. Podle historiků se velmi nesnášel s dogmatiky kolem Vasila Biľaka.
Symbolické je, že ačkoliv úřadoval jako premiér téměř devatenáct let a vedl šest vlád, personální sestava jeho týmu se příliš neměnila. Například ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek s ním absolvoval celou éru, ministři obrany se vystřídali dva.
Poté, co byl v roce 1987 sesazen Gustáv Husák z funkce generálního tajemníka, zhoršila se i pozice jeho premiéra. V říjnu 1988 po měsících bojů v rámci stranického vedení odstoupil, oficiálně z důvodů věku a vyčerpání. Nahradil jej ambiciózní Ladislav Adamec.
Psali jsme:
Štrougal zůstal poslancem a členem širšího vedení strany, když se v listopadu 1989 rychle hledala náhrada po rezignaci generálního tajemníka Jakeše, byl navržen na jeho nástupce. Funkci však odmítl, takže byl zvolen prakticky neznámý Karel Urbánek.
Štrougal byl známý jako velký podporovatel a upřímný fanoušek československého sportu a známý byl i v chatové osadě Jizerka v Jizerských horách, kde po odchodu z politiky žil natrvalo.
Lubomr Štrougal byl dvakrát ženatý, jeho druhá manželka byla jeho bývalou sekretářkou na Úřadě vlády.
Po roce 1989 čelil několika trestním stíháním v devadesátých letech. Naposledy byl obviněn v roce 2019 kvůli střelbě do lidí na státních hranicích. V roce 2021 bylo trestní stíhání zastaveno na základě zhodnocení jeho zdravotního stavu. Ústavní soud ale toto rozhodnutí zrušil se zdůvodněním, že znalci, kteří jeho zdravotní stav posuzovali, působili už za komunistického režimu, a proto nebyli objektivní.
Před několika lety se ke své politické minulosti vyjádřil ve dvojici knih Paměti a úvahy a Ještě pár odpovědí. Jejich vydání bylo velmi diskutovanou událostí.
Fotogalerie: - Štrougalova kniha
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Baskin
